Pod povrchem života

   Protože každý ví, co znásilnění je, není třeba to podrobněji rozvádět. Negativní důsledky znásilnění bývají fyzické, ale především psychické. Jde o duševní trauma, které si žena často nese s sebou po celý život. Kdo má byť jen trošku empatie, nemůže nikdy nic podobného přát žádné ženě.

   No a průměrný člověk očekává, že každá žena, jako bytost citlivější než muž, už zvlášť nebude přát žádné lidské bytosti prožít zkušenost znásilnění, jakož také bolestné období po něm. Co však musí být za monstrum žena, která přeje jiným zažít tuto zkušenost?

   Na co narážím?

   No přece na trojici žen ve slovenské vysoké politice. Na prezidentku Čaputovou a na ministryně Kolíkovou a Remišovou. Tyto ženy jsou totiž za povinné očkování. Ve své hrubosti a žensky nepatřičné necitlivosti si však neuvědomují, že násilné povinné očkování splňuje všechna kritéria znásilnění, jak ve fyzické rovině, tak v rovině duševní. Fyzicky je to násilný a hrubě vynucený zásah do lidského těla, s nímž dotyčný nesouhlasí a bouří se proti němu. A vnitřně je to nesmírně negativní psychický zážitek.

   V evangeliích se doporučuje, abychom nikdy nedělali jiným to, co nechceme, aby se dělo nám samotným. Jsem přesvědčen o tom, že ani paní Čaputová, ani paní Kolíková, ani paní Remišová by nechtěly být znásilněny, a v souvislosti s tím prožít všechno to negativní, co to přináší. Avšak tyto tři hrubé a necitlivé ženy bez mrknutí oka přejí jiným, aby je znásilnili. Přejí jim, aby takovou zkušenost zažili v rámci nuceného a násilného povinného očkování.

   Možná by tyto „dámy“ namítaly, že je to přece jen něco jiného, protože povinné očkování se děje pro dobro lidí. Milé „dámy“, každé znásilnění se přece děje pro dobro násilníka a agresora, ale oběť to tak vůbec nevnímá. Oběť, pokud s tím nesouhlasí, to bude vždy vnímat jako zlo, brutalitu a křivdu. Oběť to vnímá vždy jen jako vlastní poskvrnění a pošpinění. A vy milé „dámy“ neváháte podobným způsobem poskvrnit, pošpinit a zneuctit téměř polovičku národa. Takové něco chce opravdu velkou míru bezcitnosti, absolutní ztráty empatie a hroší kůže. Proto každá žena, která propaguje povinné očkování, bez jakéhokoli zohlednění výše uvedených skutečností, musí být jen výsměchem a nepovedenou karikaturou ženy. A žel, v současné slovenské vládě je jich ještě mnohem víc, než ty tři zmiňované.

   Ale pojďme dál a odpoutejme se od násilníků a soustřeďme se na oběti. Každá potencionální oběť znásilnění má právo se bránit. Má na to nejen právo, ale je to dokonce její povinností. Pokud se totiž žena nebrání znásilnění, víme potom, o koho jde.

   A stejné je to jak u jednotlivců, tak u polovičky národa ve vztahu k povinnému očkování. Vůči státnímu násilí a pokusu o znásilnění mají lidé právo a povinnost bránit se! A to všemi možnými prostředky! Skutečné právo a zákon jsou totiž na jejich straně! 

   Přesně takto to cítí a vnímá také rakouský lid, stavějící se na odpor vůči zavedení povinného očkování. Jejich morálně a lidsky zvrhlá vláda to sice má v plánu, ale na základě intenzity odporu národa se ukáže, zda se jí to nakonec i reálně podaří, protože právo bránit se vůči znásilnění je nejlegitimnějším právem každého, komu znásilnění hrozí.

   Absolutní totožnost povinného očkování se znásilněním potvrzují i tyto skutečnosti:

   Existuje velká skupina lidí s bezvýhradnou důvěrou ve stát, v jeho instituce a v odborníky. Tito jedinci poskytli svá těla státu a jeho očkování dobrovolně, s důvěrou a s přesvědčením, že je to to nejlepší, co mohou pro sebe udělat.

   Dále existuje skupina obyvatelstva s určitým rezervovaným postojem vůči očkování. Nejsou však moc pevní ve svém přesvědčení. Aby je stát přesvědčil, snaží se je koupit a uplatit. A tito lidé nakonec prodávají státu svá těla za finanční odměnu. Za 200, nebo 300 Eur.

   A jsou zase další, kteří podlehli státnímu nátlaku, vydírání, omezování a všemožnému znepříjemňování života. Paní Remišová nazvala tento psychický a fyzický nátlak „motivací“. Takovýmto způsobem je podle ní dobré lidi „motivovat“, aby se nakonec podvolili vakcinaci. Věci se nevyjadřují pravými jmény, a sice tak, že obyvatelstvo má být zlomeno surovým nátlakem. Pokrytecky se to nazývá mnohem lépe znějícím slovem „motivace“.

   A tak tito lidé poskytují svá těla státu pod nátlakem, který už nedokážou ustát, podobní ženám, neschopným se ubránit před zneuctěním a znásilněním, vynuceným buď psychickým, nebo fyzickým nátlakem agresora. Takové něco s sebou přináší silné psychické trauma, protože člověk je pošpiněn tím, že byl donucen provést to, co nechce. Stát však toto trauma absolutně ignoruje, protože mu jde jen o zvýšení počtu očkovaných, a to za jakoukoli cenu.

   No a potom máme poslední skupinu lidí, kteří nechtějí poskytnout své tělo státu ani dobrovolně, ani za peníze, ani pod nátlakem. A proto, když už to nejde jinak, je chce stát znásilnit. Proto chce stát dosáhnout svého prostřednictvím povinného očkování.

   Kdo se však skrývá za tímto násilníkem a agresorem? Kdo se skrývá za anonymním pojmem „stát“?

   Ve skutečnosti je to jen pár jednotlivců, stojících na vrcholu pyramidy. Je to pološílený Matovič, je to poskok Heger a jsou to necitlivá monstra v ženských tělech typu Čaputové, Kolíkové a Remišové. No a k nim je ještě třeba připočítat silně omezené bytosti, nazývané odborníky. Omezené proto, že omezili a zredukovali osobnost lidí pouze na tělo, naprosto ignorujíc existenci nějaké psychiky, nebo duše. Proto jsou všechna jejich opatření omezena jen na prospěch těla, ale na úkor duševní a psychické újmy, které jejich opatření způsobují národu.

   Na adresu těchto omezených bytostí nazývaných odborníky je třeba ještě říci, že jde o odborníky, kteří jsou stejnorodí složení současné vlády na základě zákona: vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Toto pořekadlo hovoří o skutečné odbornosti a lidsky morální hodnotě takzvaných odborníků, přitaženým zákonem stejnorodosti k současné vládě.

   A tato parta představuje onen anonymní „stát“! Tito jedinci si dovolují rozhodovat o osudech lidí i o osudu národa. Tyto kreatury chtějí velkou část národa znásilnit povinným očkováním.

   Žel, tomuto takzvanému „státu“ slouží stovky policistů nepevného charakteru. Slouží jim stovky zdravotníků, úředníků, starostů, primátorů, zaměstnavatelů a novinářů nepevného charakteru. Všichni tito lidé kvůli tomu, aby měli klid a zajistili svou rodinu, se stali poslušnými ozubenými kolečky státní mašinérie covid fašismu, covid teroru a covid totality. Všichni tito lidé málo pevného charakteru by totiž věrně sloužili každému systému. Kdyby bylo třeba, sloužili by Hitlerovi a jeho fašismu, sloužili by socialismu, nebo čemukoli jinému, stojíce na straně státu a terorizujíce své spoluobčany. Oni jsou poslušnými nástroji a uskutečňovateli bezpráví.

   Proto velká čest policistům, zdravotníkům, úředníkům, starostům, primátorům, zaměstnavatelům a novinářům silného charakteru a pevné morální hřbetní kosti, kteří se dokáží ať již pasivně, nebo aktivně postavit proti současnému covid šílenství a covid teroru. Kteří se nestali poslušnými kolečky obludné státní mašinérie, ale naopak, stali se kolečky, která způsobují její zadrhávání. Jim patří čest, protože oni jsou hrdinové odboje proti zlu, i když samozřejmě, ze strany státu jsou označováni nejrůznějšími hanlivými přívlastky. Jsou státem špinění, zpochybňovaní a dehonestovaní. Podle tohoto znaku je dnes možné bezpečně poznat, že dotyčný člověk za něco stojí. Že je to skutečný charakter.

   Všem dosud ještě neočkovaným musí být proto zdůrazněno, že každý, kdo má v sobě byť jen špetku hrdosti a lidské důstojnosti, se musí ze všech sil a všemi možnými prostředky bránit bezprecedentní snaze o znásilnění jeho těla i duše prostřednictvím povinného očkování. Přesně tak, jak se se všemi možnými dostupnými prostředky brání znásilnění každá čestná žena.

   Jakékoli obvinění z toho, že takový odpor je nelegální a protizákonný je opět jen další lží a manipulací, protože nelegálně, nezákonně a protilidsky jedná v první řadě stát, který se snižuje k takovému něčemu pod zástěrkou legálnosti a zákonnosti. To stát je třeba vinit a ne ty, kteří se všemožně brání jeho bezpráví, konanému pod záminkou, že se tak děje pro dobro společnosti. Žádné dobro však nemůže být dobrem za cenu pošpinění a znásilnění osobnosti člověka. Takové něco je zlem a je povinností každého čestného člověka bojovat proti němu a ze všech sil se mu bránit.

   PS. Na důkaz toho, že se propadáme do naprosto stejné totality, jako byla ta komunistická, si vyslechnete píseň od skupiny Elán. Vznikla jako osobní protest nepoddajného jednotlivce vůči stádovitosti mas, poslušně se podřizujících komunistické totalitě. Totalita se však nezměnila, jen získala novou formu. A proto také v současnosti lze tuto nadčasovou píseň vnímat jako osobní protest nepoddajného jednotlivce vůči stádovitosti mas, poslušně se podvolujících státní vakcinační propagandě a státnímu vakcinačnímu teroru. 

https://www.youtube.com/watch?v=SUr1Lp_oPnM