Pod povrchem života

Lidské tělo je neustále oživováno koloběhem krve, která je činností srdce pravidelně vypuzována do krevního řečiště, aby doputovala k jednotlivým orgánům. Díky tomu jsou orgány okysličovány a zásobovány potřebnými látkami a slouží tak svému účelu – základu tělesné vitality a zdraví. Obrazně je možné říci, že každý úder srdce je pro tělo darem lásky, darem života.

Podobně jako naše tělo, je i celé Stvoření od počátku svého vzniku podobným způsobem oživováno, aby nám, lidským duchům, mohlo poskytovat prostor k duchovnímu dozrávání, jehož cílem je návrat do pravého domova – duchovního Ráje. Všechno malé se zrcadlí ve velikém a naopak. Je v tom projev dokonalých Zákonů Stvoření!

Co pro naše tělo znamená příliv krve, to znamená pro trvání Stvoření příliv energie, naplněné dokonalými tóny Boží Lásky. Bez ní, bez této zázračné a zachraňující posily, by život nemohl existovat, tedy ani se rozvíjet.

Příliv energie Lásky však nikdy nepřichází náhodně či podle jakési libovůle. Něco takového neexistuje! Takový příliv energie nastává také v přesně určeném čase, na sklonku roku, přibližně po oslavách Vánoc. Pozemsky se jedná o den 29. prosince. V tuto dobu vstupuje do Stvoření příliv Boží Lásky.

Díky přílivu této energie Boží Lásky můžeme se také v průběhu celého následného roku s ní snáze spojovat, prožívat ji v sobě, ale prožívat ji i ve vztahu k našim blízkým. A to nejen vůči těm, kteří nás mají rádi a podporují nás, ale i vůči těm, kteří k nám zatím cestu porozumění nehledají. Bez přílivu Boží Lásky by prožívání ušlechtilých mezilidských vztahů nebylo vůbec možné. Lidé by z nedostatku vzájemného porozumění duševně chřadli, tělesně churavěli a nakonec předčasně odcházeli ze Země se silným zármutkem z nenaplnění života, a nikoliv s pocitem oblažujícího štěstí a díkem za dar života, tak jak tomu má správně být.

Není možné si ale myslet, že energie čisté Lásky, o níž hovoříme, je do velikého Stvoření vylita či vypuzena v uvedené době jednorázově, a potom se na rok zastaví. To by byl velmi zúžený a pozemsky omezený názor, protože všechno, co se ve Stvoření zachvívá ve Vůli Boží, se nikdy nezastaví, ale je ve stálém harmonickém a rytmickém pohybu. Pro pochopení se opět vraťme k příkladu našeho srdce.

Srdce působí tak, že krev do oběhu vypudí, a potom nastává mezičas několika setin vteřin, kdy se zdá, jako by přestalo pracovat, protože právě novou krev do oběhu nevypuzuje. Srdce však i vzdor tomu intenzivně pracuje, a to tak, že přijímá novou krev, která je až následně vypuzena. Srdce i krev jsou tak v neustálém pohybu.

Co je v případě zdánlivé nečinnosti srdce jen nepatrným zlomkem několika setin vteřin, to je v případě vylévání energie Lásky do Stvoření právě meziobdobím jednoho roku. Až tak veliký je totiž koloběh stálého proudění energie Lásky ve Stvoření.

V průběhu jednoho roku dochází ještě k dalším přílivům energie do Stvoření, jež jsou naplněny tóny Čistoty a Síly.

Každý člověk, jemuž není osud Země lhostejný, ať se obzvláště 29. prosince ztiší a otevře v modlitbě k duchovnímu přijímání. Již v dnešních dnech mělo by v člověku nadcházet období vážných příprav, spočívajících v postupném ladění se na zmíněný den 29. prosince. To vše lze přitom zvládnout i při plnění všech každodenních povinností v našem životě! Proto nepromeškejme ani jedinou minutu! Promeškaný čas právě v nadcházejícím období by schopnost pozdějšího přijímání oslabil, ba snad i znemožnil.