Pod povrchem života

Všechno, co lidé vytvořili svým rozumem je špatné! I to, co se zdá být dobré a přináší nám blahobyt. Náš blahobyt totiž stojí proti přírodě. Je vybudován na úkor ní a ne v souladu s ní, protože všude, kde chce člověk něco vybudovat, nebo uskutečnit, přírodu a její harmonii pouze ničí. Všude jí způsobuje jen škodu a utrpení. A to nejen přírodě, ale také přírodním bytostem, které za ní stojí, a které ji spravují a řídí.

Můj otec se při autonehodě vážně zranil a na místě utrpěl velké krevní ztráty. Během operace, která proběhla krátce po jeho převozu do nemocnice, se ztráty ještě zvýšily a lékař indikoval opakovanou transfúzi krve. Tento postup naštěstí pomohl a otec operaci přežil.

Člověk je člověk a zvíře je zvíře. To je každému jasné. Je však tragické, pokud člověk, který by měl stát výše, žije, tvoří, přemýšlí, chová se a funguje na základě principu, převzatého ze zvířecího světa. Je to princip boje! Na základě něj vyhrává silnější, rychlejší a úspěšnější.

Řeč je dar. Je to schopnost prezentovat sebe sama, svou osobnost, své názory, postoje a hodnoty. Je to jeden ze základních způsobů, jak zviditelnit to, co v nás vnitřně žije a co námi hýbe. A protože jde o dar nesmírné ceny, samotný syn Boží Ježíš Kristus nás upozornil na to, jakým způsobem máme svou řeč správně používat. Řekl: „Vaše řeč ať je ano, nebo ne! Co je nad to, je od zlého!“

Fantomy a démoni, stvůry všech možných podob a druhů nyní obklopovali zeměkouli hustou hradbou svých těl. Ač byli stvořeni ze zlých lidských myšlenek a citů, lidé o nich nic nevěděli, neboť oblast působnosti těchto netvorů neležela v nejhrubší hmotě, kterou pozemští lidé jako jedinou vnímali, ale o stupínek výše. Zcela podle zákona přitažlivosti stejnorodého, shromažďovali se tyto strašlivé myšlenkové a citové útvary v jakýchsi centrálách, vždy podle svého druhu, stejní ke stejným.

Dnešní moderní lidstvo se podobá bezradnému dítěti, které rozložilo mechanický hodinový stroj na součástky, ale nedokáže jej už složit. Moderní lidstvo ve snaze znát hmotu a dokázat ji ovládat, rozložilo svým poznáním matérii na prvočástice, přičemž však zabloudilo v tisícerých jednotlivostech, skrze které už nedokáže uchopit a pochopit celek. Nedokáže pochopit účel a smysl celku ve spojitosti se smyslem a účelem vlastního bytí.

Jsem lékařka. Při výkonu povolání musím často indikovat mrtvému člověku pitvu. Někteří lidé jsou toho mínění, že pitva je hrubým zneuctěním mrtvého, že je výsměchem lidské důstojnosti. Upřímně řečeno sdílím i já tento názor, avšak cítím se být bezmocná, abych se vzepřela státem určeným zdravotnickým normám. Můžete se prosím k tomuto tématu vyjádřit?

Jediné, co každý z nás skutečně vlastní, je právě tento okamžik přítomnosti. Minulost je nenávratně pryč, nedá se už vrátit, a proto se nemá smysl ní trápit. Budoucnost ještě nenadešla, protože teprve přijde. Existuje jedině tento okamžik přítomnosti. Existuje jen teď, teď a teď. Jeden okamžik přítomnosti za druhým.

Ten, kdo jen trochu pozorněji sleduje vývoj událostí na Zemi a zároveň zná Zákony, působící v celém Stvoření, ten se stále větší jistotou poznává, že lidská společnost ve způsobu jednání a smýšlení, který si největší část lidí osvojila za vlastní, spěje s neodkladnou jistotou k zásadnímu bodu zlomu.

Předem však upozorňuji, že nepůjde o žádná levná kouzla, ale o odhalení naší elementární schopnosti ovlivňovat hmotu a určitým způsobem ji ovládat.