Pod povrchem života

Tento text bude poměrně drsným popisem toho, co nás všechny čeká a co nikoho nemine. Jeho účelem je, abychom zůstali ušetřeni přicházejícího drsného zásahu do naší osobnosti. Abychom se mu vyhnuli a abychom mu unikli. Dokázat to však můžeme jen tehdy, když pro to něco uděláme. Když duchovně napneme všechny síly a odstraníme své chyby, hříchy a nedostatky, na které bude zmiňovaný zásah zaměřen.

Jestliže pochopíme, že myšlenkové postoje člověka vyjadřují právě velmi zřetelně duchovní stav jeho nitra, neboť základ myšlenek vzniká ze chtění, z formování tužeb nitra, pak je možné říci, že dnešní duchovní stav největší části lidí jeví se jako stav zmatenosti, stav bezradnosti a úpadku.

Čo nás čaká v budúcnosti? Na čo sa máme pripraviť? Len na samé katastrofy, alebo aj na niečo svetlé a krásne? Odpovede na tieto i mnohé iné závažné otázky, týkajúce sa budúcnosti ľudstva a našej planéty si môžete vypočuť v tejto relácii:

https://www.youtube.com/watch?v=aqVO_xzA2UE

Všechno je jinak, než se domnívají ekologičtí aktivisté! Z hlediska dění v přírodě žijeme opravdu na hraně, ale příčiny a důsledky jsou úplně jiné. Jsou nepostřehnutelné zraku současných lidí, hendikepovaných materialistickou slepotou.

Proč vznikl tento text? Aby lidé pochopili, co je příčinou toho, že jim srdce občas sevře smrtelná úzkost. Aby znali, co se za tím skrývá. Aby si uvědomili, k čemu je to vybízí, a aby se zachránili. Tento text otevřeně pojmenovává to, co všichni současníci zachycují ve svém nitru, ale neumí to jasně zařadit a definovat.

Existují velmi silné indicie, že Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem na syndrom náhlé srdeční zástavy tak, jak na něj umírají každodenně tisíce bezejmenných lidí po celém světě. Navalnyj a vrátil z procházky, z mrazu do vytopené cely, chytil se za srdce, spadl na zem a zemřel.

Člověk, který očekává nejprve sled událostí ve vnějším světě, aby došel k závěru, že přichází období ohlašované dávnými proroky jako čas „velikých proměn na Zemi“, takový člověk se podobá slepci, jenž podmiňuje svoji vlastní vnitřní změnu tím, že nejprve musí jemu samému být Stvořitelem násilím otevřen zrak, aby uvěřil tomu, že nadešel čas vážného zaobírání se v životě něčím jiným než dosavadními zažitými starostmi a radostmi.

Stěna očistného Světla postupuje jako železný lis směrem k zemi a tlačí před sebou vše, co lidé po staletí vytvořili ve světě citových a myšlenkových forem. Je to tlačeno stále blíže k hmotnosti země a k lidem na ní proto, aby se to k nim vrátilo a aby se to na nich vyžilo.

Lidská společnost na Zemi je nyní podobna pacientu, jenž nejenže není již schopen vlastního sebeuzdravení bez zůstatku trvalých následků, ale nachází se ve stavu, kdy dochází ke stále masivnějším kolapsům jeho důležitých životních orgánů.

Zhoubným jedem nedůvěry otrávené duše obyčejných lidí i vysokých církevních hodnostářů se naplno projevily již před 2000 lety při výslechu židovské velerady po Jidášově zradě. Kristu byla položena přímá otázka, zda je Syn Boží.