Pod povrchom života

Jak představiti si tuto vzdálenost, jež dělí dnešní pozemský život od nepomíjivých, věčných sfér radostného, ctnostného bytí, naplněného křišťálově ryzí, živoucí službou Svatému Stvořiteli?

Drtivá většina lidí dnes netuší, že jejich současný život je na každém kroku ovlivňován více než kdykoli předtím tisícerými formami dobře maskovaného principu, jehož původcem není nikdo jiný, než kníže temnot, ztělesnění zla a smrti, padlý archanděl, který měl sloužit svému Pánu, ale vzepřel se Jeho svaté Vůli – Lucifer!

Milé ženy, je před námi nejkrásnější čas z celého roku, Vánoce. Jak mnozí také často říkají, svátky klidu a míru, svátky lásky. Zkusme se tento rok na tyto svátky připravit opravdu tak, abychom je mohly doopravdy prožít v míru, klidu, harmonii a lásce. Abychom o to více - do hloubky svých srdcí všichni prožili, jaký dar nám lidem byl před více jak 2000 lety dán.

Boží bojovníci! Tento vznešený pojem byl na Zemi nesčetněkráte pošpiněn různými projevy nezralosti velkých i malých náboženských skupin, které často páchaly ve svatém Božím jménu neskrývané bezpráví, násilí a křivdy. Proto je dnes tento pojem ve své původní velikosti všeobecně neuznávaný. Ba dokonce se stává předmětem buď obav a ostražitosti, či naopak pohrdavého posměchu moderních lidí, v lepším případě bývá zařazen do světa pohádek či legend pro dospívající mládež.

Lidstvo i nadále tone ve své šedivé monotónnosti, s níž vstává do každého nového dne a s níž beze změny jde opět vyčerpáno spát. Setrvačnost během každodennosti svírá lidstvo i člověka jako jednotlivce ve svých tvrdých, neústupných kleštích.

Skupina přátel se zastavila k prohlídce kartuziánského kláštera ze 13. století. Někteří obdivovali zbytky zdiva, obloučky a další historické fragmenty. Jeden z nich však místo toho zůstal jen tiše stát a v nitru odciťoval atmosféru a energie tohoto místa. Potvrdilo se mu, co již jako smutnou předzvěst ucítil, když sem přicházeli.

Čas od času k nám doléhá tichý napomínající hlas, či jen z dálky se nesoucí souzvuk nádherných tónů, nebo duši lahodící kouzelná píseň. Stává se to ve vzácných okamžicích ztišení našeho nitra – brzy ráno, když nás budí otevřeným oknem radostná ptačí píseň, nebo navečer, když se slunce sklonilo k obzoru a mění své barvy, kterými zahalí celou krajinu do ohnivě zbarveného pláště. Celá příroda se pak vykoupaná tímto světlem choulí do náruče paní noci.

Předpovědi renomovaných klimatologů se shodují v tom, že ustálené počasí, především v období letních měsíců, bude pro naše podnební pásmo minulostí. Globální zvýšení teploty v zemské atmosféře o jeden stupeň Celsia zvětšuje totiž pravděpodobnost živelných katastrof až o 6 procent. V případě zvýšení globálního oteplení o 4-5 stupňů Celsia budou tisíce lidí v trvalém ohrožení života.

V prvním článku jsme si objasnili, že stavba Noemovy archy na souši je v jistém smyslu také obrazným vyjádřením potřeby včasného rozvíjení duchovních schopností, které v nás dřímají ještě nerozvinuté, nebo někdy již i ubité. Díky těmto schopnostem dokážeme obstát v záplavě nízkosti dnešního světa a získat naději na bytí zaslíbené spravedlivým.

Z biblického příběhu o Noemovi se dozvídáme, že lidstvo žilo v temnotě hříchu a nechtělo se z něj povznést. Ba co více, všemu dobrému se rouhavě posmívalo. Stvořitel, vida tento úpadek, rozhodl se lidstvo ponechat zákonitým následkům jeho nenapravitelné hříšnosti. Na Zemi přišla potopa, jakou svět dosud nezažil. Před touto potopou se mělo zachránit jen několik omilostněných jednotlivců. Tito se měli stát pokračovateli nového života na očištěné pozemské půdě.