Pod povrchem života

   Miliony lidí na naší planetě se domnívají, že mají určité poznání Stvořitele. To ovšem, co mají, je jen jejich představa. Je jen jejich domněnka, na míle vzdálená od pravdy. A také pro tuto neznalost těch, kteří se domnívají být znalými, to s naším světem vypadá tak, jak to vypadá.

Velký, nesmírně velký předpoklad inspirativních a tvůrčích schopností ducha dřímá v nitru každého z lidí. Doposud ještě nebyla lidmi zcela poznána, a zejména využita ona veliká duchovní síla, která je přitom neoddělitelnou součástí každého z nás. Netušená je schopnost citu, jenž umožňuje spojování se s úrovněmi Světla ve Stvoření, s těmi úrovněmi, které jsou, kroužíce vysoko ve výškách díla Stvoření, nesmírně vzdálenými od zdejšího světa hrubohmotnosti.

   Každoročně, 30. května, se vylévá Boží síla do stvoření. Je určena k jeho dalšímu trvání a fungování. V čistotě a pokoře otevřeme své duše a čerpejme z ní tolik, kolik jen můžeme, protože to budeme velmi potřebovat. Budeme to tak velmi potřebovat, že stojí za to, abychom ten den odložili všechny své povinnosti, ztišili se a vnitřně se otevřeli k přijetí vznešené síly, přicházející Shora.

   Mnohé veci, ktoré ľudia vytvorili a vymysleli pôsobia ako dvojsečná zbraň. Okrem úžitku im totiž prinášajú i veľa zla. A toho zla býva niekedy naozaj až tak veľa, že preváži to dobré. Určité vynálezy teda ľuďom v konečnom dôsledku prinášajú viac škody, ako úžitku. A to nie pre to, že by boli sami o sebe zlé, ale preto, že samotní ľudia ich používajú a zneužívajú viac na zlé, ako na dobré. 

Ľudia by si mali byť vedomí toho, že vlastným úsilím zdola nahor sa nikdy nemôžu dopracovať k poznaniu Pravdy.

Nejniternější podstatou každého člověka je jeho duchovní jádro, projevující se schopností citového prožívání lásky, spravedlnosti, touhy po harmonii, krásy i ušlechtilosti.

Ve všech obdobích historie lidstva vysílalo Světlo na Zemi své služebníky, kteří měli spolupracovat na pomoci Zemi i lidem, v daných dobách žijícím na ní. V určitých dobách přicházeli tak na Zemi celé zástupy různě zralých a také různě vybavených duchů z úrovní Světla.

   Kristus kedysi hovoril o príchode Syna Človeka, kresťania očakávajú druhý príchod Krista a židia zase svojho Mesiáša. Hovorí sa o transformačnom procese, o Mayskom kalendári, o veľkej očiste, o poslednom súde, o príchode planéty Nibiru, a tak ďalej, a tak ďalej. Vo všetkých týchto prípadoch však ide iba o rozdielne pomenovania a rozdielne zrelé pohľady na jedno a to isté. Na dianie, v ktorom na zemi zvíťazí Božia Vôľa! 

Mezi lidmi, kterých se v životě dotkla Pravda, tedy poznání o působení dokonalých zákonů Stvoření, vládnou různé, mnohdy rozporuplné pohledy na smysl života i způsob, jak má být tato Pravda předávána dále z pokolení na pokolení. Jeden z těchto nesprávných pohledů lze vyjádřit následovně: „Pravdu a poznání o působení Zákonů Stvoření netřeba šířit jinak, než vlastním osobním příkladem a skrze vlastní čisté myšlenky. Jakákoli jiná snaha je nesprávná, neboť je rozumově vynucená, a proto nebezpečná...“

Jak představiti si tuto vzdálenost, jež dělí dnešní pozemský život od nepomíjivých, věčných sfér radostného, ctnostného bytí, naplněného křišťálově ryzí, živoucí službou Svatému Stvořiteli?