Ve zkratce jednoduše lidsky napsáno to nejpodstatnější
Zákony Stvořitele jsou od prvopočátku sestaveny pro blaho člověka, jsou neměnné, fungují sto procentně, bez jakékoli změny. Soud na Zemi je zde pro každého z nás. Je to o rozhodnutí sebe sama. Buď se rozhodneme žít a dodržovat zákony Stvořitele – to znamená rozhodnutí být šťastný. Nebo svůj další vývoj sami svým rozhodnutím, jednáním a myšlením zmaříme. To lze pochopit i tak, že sami jsme vynesli nad sebou rozsudek, ukončení svého vývoje, ukončení života jako takového.
Život je vskutku nejen tento v těle, ale také v záhrobí, v jemnohmotných světech, ve světlých úrovních, až po příchod domů, do duchovní říše, do Ráje. To je všechno život. Smrtí pozemského těla absolutně nic nekončí. Je jedno, jestli tomu někdo věří, nebo ne.
Zákony Páně jsou pro nás „receptem“ na štěstí, protože každý rodič dává svým dětem to nejlepší, přeje jim štěstí, zdraví, blahobyt, a tak je to i s naším Stvořitelem.
Ne, není chtěné, abychom žili v chudobě a strádání, v nemoci a utrpení – to vůbec ne. To jsme si sami přivodili. A nejen v tomto životě, avšak jsou to následky prožívání - konání v předchozích životech.
Svým cítěním, myšlením, jednáním, mluvením - každé slovo, každý výraz, každé přání se počítá a dá se napravit. To je ta nejkrásnější zpráva! Dá se napravit! Teď a tady se dá všechno změnit.
Když se proviníme vůči svému rodiči, přijdeme s omluvou a začneme se chovat, pracovat, myslet tak, jak je správně. A to: "Čiň druhým jen to, co si přeješ, aby bylo činěno tobě. Chovej se k druhým tak, jako by se tobě líbilo, aby se k tobě chovali jiní. Přej druhým to, co si pro sebe přeješ ty." Potom se rodič k tobě otočí tváří, obejme tě a ještě ti pomůže. Takto fungují zákony Páně.
A pokud si člověk řekne, že vždyť tak už dlouho činím a nic nevidím, že by se zlepšilo, tak je třeba si uvědomit, že kolik předchozích životů jsme asi tak křivili zákony Otce. A v pokoře přece jen jednou přijde ten den, kdy začne být také viditelně lépe a lépe na těle i na duchu.
A otázky, že tam ten se chová nehezky a přece se mu daří, jsou neopodstatněné. Ne ten druhý, ale má nás zajímat hlavně to, co já. O toho druhého už možná nemá Světlo zájem, nebo byl mnoho životů tak moc dobrý, že ty prohřešky se mu zatím viditelně neprojevily, ale vy nevíte, co opravdu prožívá, proto nehodnoťme, nestarejme se, co ten druhý. Starejme se hlavně sami o sebe.
Všichni toužíme po míru. Toto je cesta k míru. Když na ni všichni vykročíme, přirozeným následkem bude mír, zdraví, prosperita, ta nejkrásnější přátelství a blaho lidstva.
Kdo touží po poznání, kdo touží najít odpovědi na všechny otázky, je zde pomoc ze Světla. Tuto pomoc najdete v díle „Ve Světle Pravdy – Poselství Grálu.“
Július Hencz /redakčně upraveno/
