Pod povrchem života

V současnosti žijeme v době očisty, vyvolané zvýšeným tlakem Božího Světla v blízkosti země. Na jedné straně Světlo systematicky tlačí ke kolísání a k zhroucení vše, co není světlé, ale na druhé straně dosud nevídaným způsobem pomáhá všem, kdo usilují ke Světlu.

Myšlenka dokáže svojí kvalitou přímo ovlivňovat osud člověka, protože je průplavem energií tvořivé síly ducha. Myšlenky naplněné přejícností otevírají i zamčené brány na cestě životního úsilí, zatím co myšlenky sobectví zavírají i již otevřené brány. Kdo má nezatížené myšlenky a povzneseného ducha, toho nebesa ochrání, vždy všechno překoná, i kdyby „procházel temným údolím“, dočká se vytouženého štěstí.

„Tak už konečně máme svobodu“, říkají mnozí, přičemž většina z nich si ji zpravidla zaměňuje se svévolností, s možností dělat si cokoliv, co se jim jen zachce a s čím se nedostanou do přímého střetu se zákony dnešního státně právního systému. To, co není přímo zakázáno, to je tedy pro většinu dovoleno. A co není dovoleno, to si lze beztrestně dovolit, pokud má člověk dostatek peněz. Takže ve skutečnosti je vlastně dovoleno všechno. Zhruba takový je dnešní „ideál“ svobody a možnosti projevování svobodné vůle.

V první řadě je potřeba vědět, že ve skutečnosti jsou odrazem toho, jací my sami jsme. Že jsou odrazem pravdy o našem nitru. Že jsou vnější a viditelnou manifestací našeho odklonu od velké harmonie stvoření, stanovené Vůlí Stvořitele. Jakýkoli dlouhodobý odklon od této harmonie, projevující se způsobem našeho uvažování a charakterem našeho chtění, se po čase zhmotní, zviditelní a transformuje navenek do podoby nemoci, přírodních katastrof, nebo jiných ataků přírody, jako jsou například nejrůznější škůdci, útočící na zemědělské plodiny.

Dnešní doba ve svém konzumním způsobu života zcela pošlapává vyšší mravní principy a s tím spojené pravé lidské hodnoty. Do popředí jsou stavěni takoví lidé, kteří nemají hodnotu lidskou, mravní, etickou, a v jejich konání se neodráží zralost a moudrost, ale lidé, kteří se umí více drát do popředí rozumem a silou, lidé, kteří přitom často zcela pošlapávají základní lidské hodnoty. Již od malička jsou děti vedeny k tomu, aby se z nich staly individuality, které si jdou za svým cílem. To, že jsme každý jedinečnou osobností, je v pořádku, ale tu pravou osobnost z nás dělá teprve naše vnitřní síla stát vždy, v každé situaci pravdivě, poctivě, spravedlivě a hlavně čistě.

Díváme se, ale nevidíme! Nevidíme a nechceme vidět, že okolní svět a dění v něm odráží to, jací my sami vnitřně jsme. Kdybychom viděli, vnímali a nebyli slepí, mohli bychom v přírodním dění i ve společenském dění poznat sami sebe. Mohli bychom v nich spatřit svou vlastní tvář. Mohli bychom v nich poznat pravdu o vlastní osobnosti. Pravdu bez falše, sebeklamu a sebe omlouvání.

Žijeme v mnohem zázračnějším stvoření, než si myslíme. Žijeme ve stvoření až pohádkově zázračném. Naši předkové měli vědomost o jeho prapůvodní zázračnosti. Jako poselství pro další generace ji vkládali do mytologií, bájí, pověstí a pohádek. Postupným rozvojem rozumové racionality se však toto zázračné poznání ztrácelo a ztratilo se až do takové míry, že my v současnosti považujeme všechny postavy dávných mytologií, bájí a pohádek za výmysl.

Lidstvo žije trvale v nemocném a nesprávném vnitřním nastavení, které spočívá v nadhodnocení rozumové složky osobnosti. To rozumové v lidech vládne a stojí na prvním místě. To citové v nich je odsunuto do pozadí, ačkoli by to mělo být naopak.

Lidé by chtěli žít jako před pandemií. Naivní! Vždyť právě tehdejší tupý konzum a duchovní lhostejnost způsobily to, co přišlo.

V USA, v Evropě i u nás se prosazuje názor, že pouze oficiální, většinová média poskytují ty nejsprávnější informace. Všechny ostatní informační zdroje, prezentující odlišný pohled na realitu, jsou považovány za konspirační. Dokonce kvalita jednotlivých národů je posuzována podle toho, kolik procent obyvatelstva důvěřuje většinovým médiím a kolik procent médiím alternativním. Například v pokrokovém Švédsku vyhledává alternativní média a jejich informace jen 6 procent populace. Na zaostalém Slovensku je to až 30 procent populace.