Pod povrchem života

Víte k čemu slouží vesmír a v širším pojetí i celé stvoření? Je to obrovská škola! Je to obrovský prostor, určený k tomu, aby vše co v něm žije rostlo, vyvíjelo se a dozrávalo směrem vzhůru. Aby to bylo stále vědomější, zralejší a dokonalejší. Ať již rostlina, zvíře, nebo člověk.

Jednoduše vyjádřeno, stvoření slouží ke vzestupu vědomí v tělech všech živých bytostí, žijících ve stvoření. Na zemi i v jemnějších úrovních nad ní existují bytosti různých úrovní vědomí a účelem jejich existence je, aby jejich vědomí stále rostlo, rozšiřovalo se a zdokonalovalo se.

Každý člověk, přebývající ve stvoření to má vědět, protože jeho úkolem je podporovat vše, co vede ke vzestupu vědomí. Jeho úkolem a posláním je podporovat každého, kdo se snaží směřovat ke Světlu a k Bohu.

Člověk, který toto ví a o tohle se snaží, žije v harmonii se stvořením. Žije v souladu s jeho účelem a naplňuje jej. Tím se včleňuje do všeobsáhlého principu pomáhající lásky. Včleňuje se do principu vzájemné podpory a pomáhání si na na cestě ke Světlu.

Svým čistým, dobrosrdečným a podporujícím dáváním však také on sám dostává, neboť nabývá a upevňuje si své vlastní spojení se Světlem. Skrze jeho osobní soulad s účelem a harmonií stvoření k němu proudí všechny povzbuzující síly univerza, aby jej za jeho láskyplnost k jiným obklopily láskyplnou pomocí a nesly vzhůru, do království Ducha. Tímto způsobem se člověk začleňuje do velkého koloběhu dávání a braní, přinášejícího požehnání všem, kdo se rozhodli dávat, protože se zařadili do koloběhu Boží Láskyplnosti.

Dávej a bude ti dáno! Přej a bude ti přáno!

Je to celé neuvěřitelně prosté a jednoduché! Čím více budeme ctít své bližní a projevovat jim všestrannou pomáhající lásku, tím více bude dáno také nám samotným a bude se nám dařit po všech stránkách. Zákony vesmíru se o to postarají.

Jedinou podmínkou je, aby člověk vyvinul dostatečně živý pohyb a dostatečné živé úsilí směrem k ochotě dávat a pomáhat. Čím více vyvineme v tomto směru svého vlastního úsilí, tím více Pánovy Lásky bude proudit k nám samotným, a tím více se budou rozvíjet naše duchovní schopnosti i naše duchovní poznání.

V osobním, pomáhajícím snažení člověka, nasměrovaného k jiným lidem je úplně všechno! Je v něm soulad s účelem a s harmonií stvoření. Je v něm správné, láskyplně pomáhající nastavení vůči bližním. Je v něm vlastní duchovní růst, podmíněný ochotou dávat. A je v něm Boží požehnání, které na základě tohoto všeho proudí k člověku a nese ho na andělských křídlech do království nebeského.

Každý si v tom může a má nalézt své vlastní místo. Každý si má podle svých možností a schopností najít svůj vlastní způsob dávání a pomoci bližním. Musíme se pouze naladit a přepnout do módu dávání. Dávání z radosti a lásky, ve snaze způsobit radost jiným, nebo jim pomoci.

A protože v životě na zemi je třeba nejen duchovní pomoc, ale také pomoc materiální, můžeme pomáhat a dávat jedním i druhým způsobem. Neboť i to materiální je důležité, aby duch člověka mohl na zemi harmonicky postupovat.

Jak konkrétně na to?

Ukažme si jednoduchý způsob, jakým můžeme proměnit celý svůj život v jedno velké dávání.

Většina lidí chodí do práce. V práci dělají něco, co je potřebné pro společnost, tedy pro ostatní lidi.

Avšak skutečnost, že svou prací přinášíme dobro a prospěch jiným lidem, není veřejností vnímána jako prioritní. Není to vnímáno, jako hlavní smysl naší práce. Možnost začlenit se takovýmto způsobem a takovým vnitřním naladěním do harmonie stvoření není lidmi doceněna. Nevnímají ji a nevyužívají ji, protože nejsou schopni přepnout se do módu dávání. Protože nejsou schopni provést jednoduchý posun ve vědomí, jehož prostřednictvím by se vykonáváním vlastního zaměstnání včlenili do harmonie stvoření. Do požehnaného principu dávání a pomáhající lásky.

A přitom je to tak nesmírně jednoduché, jako přepnout vypínač z jedné polohy do druhé.

Vypínač většiny lidí je přepnut na braní. Na to, že svou práci vnímají prioritně jen jako zdroj vlastní obživy a vlastního příjmu. Kdo má větší štěstí a práce ho také baví, nachází v ní prostor pro vlastní sebe realizaci a vlastní uplatnění.

Všimněme si však, že vždy jde v první řadě o prospěch sebe sama. Já a můj vlastní prospěch! Toto je základní vztah většiny lidí ke své práci. Takovýto postoj je však vyčleňuje z harmonie stvoření. Jsou jím v nesouladu s hlavním účelem stvoření. Takovýto postoj je odpojuje od Světla a od požehnání Boží Láskyplnosti, protože centrem pozornosti jedince je on sám a ne jeho snaha dávat, pomáhat a být užitečný druhým.

Přepněme proto již jednou konečně vypínač do správné polohy! Přestaňme tolik myslet sami na sebe a začněme více myslet na jiné! Na to, jak jim pomáhat a jak je podporovat. Na to, jak je nasměrovat na cestu k pravé radosti a ke Světlu.

Udělejme jednoduchý posun ve svém vědomí a začněme vnímat vlastní práci v zaměstnání jako dávání. Jako naše osobní dávání něčeho užitečného ve prospěch celku, společnosti a lidí kolem nás. Dar, výsadu a možnost dávat postavme ve svém nitru na první místo! Udělejme z toho prioritu!

Nemusíme vůbec měnit zaměstnání. Stačí jen správným způsobem změnit svůj vnitřní postoj k němu a tímto jednoduchým, ale zásadním posunem ve svém vědomí se postavíme do harmonie se stvořením. Postavíme se do souladu se vznešeným principem dávání a v zákonitém zpětném účinku budeme pak moci my sami dostávat. Bude se nám dostávat požehnání Páně a bude se nám i pozemsky dařit.

Všechno máme ve svých rukou! Všechno je v naší hlavě! Všechno je pouze v postoji, jaký zaujmeme! Vše je skryto v jednoduchém přepnutí vypínače naší osobnosti do módu dávání. Do módu podpory a pomoci jiným.

Udělejme tento posun ve vědomí! Je to jen na nás! Je jen na nás, jestli budeme stále žít tak, jako dosud, nebo se včleníme do harmonie stvoření, které nás okamžitě obklopí všemi svými pomocemi a vyzvedne nás ke Světlu.

A kdo třeba nemůže dávat svým zaměstnáním, může určitě dávat něčím jiným a nějak jinak. Pokud dávat chce, svůj vlastní, osobní způsob si vždy jistě najde.

***

„Amen pravím vám, nebude zapomenuta ani jediná sklenice vody, kterou jste podali svému bližnímu.“

Ježíš Kristus