Pod povrchem života

V první řadě je třeba říci, že Bible zakazuje všechny osobní návštěvy u takzvaných „hádačů budoucnosti“, protože člověk se tím stává duchovně nesamostatný. Pevně totiž spoléhá na to, co mu bylo předpovězeno a vnímá to jako něco předurčeného, co se stane.

Ale takhle to vůbec nefunguje, protože ve stvoření není nikdy nic pevně a neměnně dáno. Naopak, ve stvoření je vždy vše v pohybu a může se to v každé chvíli změnit.

Také budoucnost, která nás čeká, a která nám byla předpovězena, se mění vždy na základě změny našeho vnitřního naladění. To znamená, že pokud nám někdo předpovídá budoucnost, může tak vždy činit pouze na základě našeho současného vnitřního hodnotového a mravního naladění.

Toto naše vnitřní naladění, budeme-li v něm stále setrvávat, nám přinese v budoucnosti zcela určitý druh událostí a zcela určitý druh prožívání, což může být vnímáno citlivým člověkem, předpovídajícím nám budoucnost.

Ale my můžeme od něho odejít a za hodinu, za den, nebo za týden můžeme zcela změnit své vnitřní hodnotové a morální naladění. Potom se ale nutně změní i to, co nás čeká v budoucnosti, protože naši budoucnost vždy určuje pouze naše vnitřní nastavení. Jím můžeme jako volantem v autě měnit směr, na základě čehož pak zcela logicky pojedeme úplně jinou cestou a na ní nás budou čekat úplně jiné věci, jako by nás čekaly tehdy, kdybychom nezměnili směr a šli stále po stejné dráze.

Proto každá předpověď budoucnosti odpovídá vždy jen té dráze, po které jedeme prostřednictvím svého současného vnitřního naladění. Jakákoli jeho změna je zároveň ihned změnou směru, a tím pak také změnou toho, co nás v budoucnosti čeká.

Toto poznání, které žel většina lidí nemá, nám umožňuje pochopit všechny předpovědi budoucnosti správným způsobem. A to tak, že je už nevnímáme jako něco neodvratného, co se určitě stane, ale jsme je schopni vnímat jako pomoc, výstrahu a upozornění.

Při předpovědi dobrého a pozitivního osudu to pro nás znamená, že naše vnitřní mravní a hodnotové naladění je správné a my v něm máme dále setrvávat, na základě čehož se naplní předpovědi našeho příznivého osudu.

Pokud je nám ale předpovídán špatný osud, znamená to, že naše vnitřní naladění není správné a budeme-li v něm setrvávat, nečeká nás v budoucnu nic dobrého. Svůj nepříznivý osud však můžeme radikálně změnit tím, že zásadním způsobem přehodnotíme a změníme své vnitřní hodnotové a mravní naladění.

Tím otočíme volantem, přejdeme na jiný směr a na něm nás logicky bude čekat něco jiného. Nějaká jiná a lepší budoucnost, přesně odpovídající míře pozitivity našeho změněného vnitřního naladění. Přesně odpovídající míře dobra, čistoty, spravedlnosti a lásky k lidem, které přechováváme ve svém nitru a řídíme se jimi ve svém životě.

Takto je třeba se dívat na všechny předpovědi budoucnosti, ať už jde o jednotlivce, nebo o celé lidstvo. Máme se na ně dívat ne s odevzdaností a s pasivním přijímáním jako na nějaký rozsudek, který bude s určitostí vykonán. Naopak, máme je vnímat aktivně a pohyblivě s vědomím, že svou budoucnost a její dopad na nás můžeme aktivně měnit prostřednictvím změny svého vnitřního naladění.

Jednotlivec, ani lidstvo není obětí svého osudu, ale naopak, je aktivním činitelem, který má svou budoucnost vědomě ovlivňovat. A chceme-li, aby naše budoucnost byla dobrá a světlá, musí tomu odpovídat naše vnitřní naladění. Musí jít o vnitřní naladění silného chtění k dobrému, čistému, spravedlivému a úcty plnému vztahu k bližním.

Znamená to tedy, že pohyblivost stvoření, reagující na pohyby a změny vnitřního stavu lidí nezaručuje nikomu při předpovědi dobrého osudu jeho naplnění, změní-li se vnitřně k horšímu a naopak, předpověď i toho nejhoršího osudu se může změnit ve šťastný osud, pokud se člověk radikálním způsobem vnitřně i navenek změní k lepšímu.

A teď se s tímto poznáním podívejme 2000 let do minulosti na spis s názvem Apokalypsa, ve kterém nám byla předpovídána katastrofická budoucnost.

Jak již nyní víme, předpověď této budoucnosti vycházela z tehdejšího nedobrého vnitřního stavu lidstva. Pokud během postupného historického vývoje nedojde ke změně k lepšímu, pokud se v jednotlivcích i v národech nezačnou rozvíjet hodnoty ducha, jakými jsou dobré chtění, čistota srdce a mysli, spravedlnost a úcta k bližním, pokud vše půjde stále tak, jak bylo po staletí v naší civilizaci zvykem a lidé zůstanou plní vzájemné nevraživosti, závisti, nenávisti, lži, podlosti, chamtivosti, nečistoty, bezohlednosti a mnoha dalších podobných vlastností, nemůže nám to přinést nic jiného, než katastrofické dění, popsané v Apokalypse.

V Apokalypse se například píše, že přijde doba, kdy bude šelma vyžadovat od lidí, aby si dali na ruku její znak, protože bez něj nebudou moci ani kupovat, ani prodávat, ani nikde chodit a normálně žít. Tato 2000 let stará předpověď se doslova a do písmene naplnila během pandemie. Každý z nás to měl možnost zažít.

Co to ale pro nás všechny znamená?

Znamená to, že katastrofické předpovědi, zaznamenané v Apokalypse se začínají naplňovat tím nejhorším způsobem, protože lidstvo se z hlediska svého hodnotového nastavení a z hlediska mravnosti vnitřně, ani navenek téměř vůbec nezměnilo. Znamená to, že duchovně zůstalo prakticky stále stejné, jako před 2000 lety. Dopředu jsme pokrčili jen rozumově a vědecky, ale ne duchovně, ani morálně. Ani z hlediska nesprávného vyzdvihování materialistického způsobu života.

Výstrahu vize katastrofické budoucnosti, uvedené v Apokalypse, lidstvo nevzalo vážně. Nevzalo ji jako výzvu k nezbytné změně sebe sama k lepšímu, aby tím otočilo volantem jiným směrem, vedoucím k lepší budoucnosti. Všechny výstrahy ze Světla byly ignorovány. A proto my nyní začínáme prožívat to tragické, co muselo nutně přijít, a čeho jsme se mohli vyvarovat.

V železných účincích zákonů stvoření dozrály zkažené a jedovaté plody lidstva, které mu začínají padat do klína. Vzrůstá vzájemná nenávist a prohlubuje se názorové rozdělení společnosti. Namísto o míru se mluví stále jen o válce a o přípravách na další válku. Ve světě to vře po všech stránkách, protože jednotlivci, národy i celé lidstvo stojí uprostřed toho, co jsme si všichni společně po staletí nachystali tím, že jsme zůstávali a stále chceme zůstat vnitřně stejní. Duchovně vlažní a bez snahy o změnu k lepšímu. Bez snahy o změnu k morálnějšímu, čistšímu a lidštějšímu.

A přece jenom toto jediné může ještě mnohé zadržet a mnohému zabránit. Nic jiného zde nepomůže! Žádná hospodářská, finanční, nebo vojenská opatření. Drtivému dopadu důsledků staletého špatného, nesprávného a nečistého chtění lidstva může do značné míry zabránit jedině náš výrazný obrat k dobrému. K trvalému a nepřerušovanému chtění dobrého, čistého, spravedlivého a lidsky vstřícného.

Každý člověk v tom stojí sám za sebe a svůj vlastní budoucí osud má ve svých rukou. Je ho schopen aktivně pozitivně ovlivňovat svým obratem k lepšímu a duchovně hodnotnějšímu. A čím více bude na zemi takových lidí, tím zásadnějším způsobem mohou pozitivně ovlivnit osudy jednotlivých národů i celého lidstva.