Pod povrchem života

Sthyx je bytostná služebnice Stvořitele, která směřuje po smrti duše lidí do míst, kam ve svém vývoji patří. Když někdo zemře, jeho duše je v ochranném spánku přenesena správkyní proudů Sthyx na místo, kde má procitnout k dalšímu vědomí. Její proudy působí i zpětně, což znamená, že přivádějí duše k hmotnému světu, aby jim umožnily vtělení.

Lidské duše vnímají proudy spravované Sthyx rozdílně. Vnitřně čistí lidé je vnímají jako světlé záření, které jim v blaženosti otevírá možnost vzestupu do výšin. Duše nedostatečně čisté to vnímají jako těžký proud, valící se jako kalná rozvodněná řeka do hlubin temnoty, odkud zaznívá ozvěna hrozivého povyku a zoufalého volání z podsvětí.

Světlý proud stoupající vzhůru je naplněn blažeností a duše vstupují do něj s důvěrou a radostí. Proud, směřující dolů, je obávaný a často už za pozemského života ve spánku přináší jeho obraz těžké sny a vnitřní děs.

Vznešená Sthyx však neurčuje, kdo se má jakým směrem ubírat. Nese duši pouze tam, kde to vyžaduje spravedlnost Stvořitele. Od ní ji pak přebírají bytosti a duchovní služebníci, kteří jí v zákoně stejnorodosti přicházejí vstříc a nesou ji s sebou do míst, kam náleží.

Mnohokrát přicházejí pro své blízké a rodinné příslušníky příbuzní, přebývající již nějakou dobu v úrovních mimo pozemský svět. Nebo jsou to duše, toužící přivítat přátele, se kterými mají jistý druh citového spojení.

Tak se na jedné straně odehrávají před vstoupením i po vystoupení z proudu vedeného služebnicí Sthyx setkání radostné a dojemné, ale na druhé straně se v tomto proudu vynořují temné duše z hlubin, aby si počkaly na kumpány stejného druhu. Tyto zpustlé duše v zuřivosti, v náruživosti, nebo ve vášních očekávají nově přicházející kvůli pomstě, nebo kvůli společnému pokračování v nízkostech.

Sthyx stojí stranou všeho tohoto dění a s odstupem pozoruje naplňování přísného zákona stejnorodosti na všech duších. Osud každé duše se naplňuje přesně podle toho, co si ona sama svým chtěním svobodně vybrala.

Síla proudu, neboli jeho rychlost, se projevuje vždy podle čistoty, nebo naopak temnoty duše. Čím je to výraznější tím, nebo oním směrem, tím je proud silnější a rychlejší.

Duše, která vstupuje na druhý svět si často ani neuvědomuje, že se nachází v proudu, vedeném služebnicí Sthyx, protože se v něm ocitne většinou ve stavu podobném spánku, nebo krátkým mdlobám. Duše proto často prožívají okamžiky strávené v proudu Sthyx jako děj, trvající jen chvíli, kterou si ani nestihly uvědomit.

Proud řízený Sthyx je živou tepnou bytostného proudění a v jeho ochranném prostoru se přemisťují duše nahoru i dolů přes obrovské světy jemnohmotných úrovní. Nejde však o pohyb naplněný nějakým chaosem, bez zákonitostí a pořádku. Naopak, vše je zde přísně podřízeno vyšší Vůli, která tomu vtiskuje harmonické, důstojné a plynulé naplňování přísné a důsledné Spravedlnosti.

Duše vstupující do proudu Sthyx je nesena vždy přesně na místo a úroveň, odpovídající její vnitřní stejnorodosti. Jde vždy o úroveň, rozprostírající se do dálav celých světů, patřících k této rovině.

Proud Sthyx je určen pouze pro duše, které přišly bezprostředně z pozemského života na druhý svět. Duše, již déle přebývající v dané úrovni, mohou přecházet do vyšších, nebo nižších úrovní jinými cestami k tomu určenými.

Ve chvíli, kdy se nějaká duše uvolní z obalu těla, které ji drželo v pozemském světě, okamžitě na ni začnou účinkovat síly stejnorodosti. Vlákna zákonů ihned po přemístění vtáhnou duši do prožívání, které na ni čeká a podle svého vnitřního nazírání pak ona prožívá nový svět kolem sebe jako nejopravdivější skutečnost úplně stejně, jako tomu bylo v pozemském světě.

A na závěr ještě něco k samotné osobě služebnice Sthyx. Je známá svou jemností a spanilým vzhledem. Je zahalena do pláště, který jí svojí velkou kapucí zakrývá nádherné světlé vlasy. Její tvář je poznamenána jistou zasmušilostí, protože to, na co se je nucena dívat, ji vede k trvalému odstupu a uzavřenosti. Neboť jinak by jí muselo bolestí puknout srdce, které je vždy připraveno pomáhat všem lidským duším na jejich cestě k domovu. Proto se vyznačuje mlčenlivostí a její velké oči tiše září, když může při svém působení spatřit duši světlejšího druhu.

Převážně je to však jen bolest, kterou prožívá když vidí, jak velká část duší přicházejících na druhý svět je zmítaná nečistotou a ta jim nedovoluje snadno se povznést vzhůru.

Její proud se proto mění v kalný tok valící se dolů, držící v sobě zmítající se duše, které jsou taženy do oblastí vášní, náruživostí, smyslnosti, závisti, nenávisti a všeho podobného, s čím je jejich nitro stejnorodé s danými temnými úrovněmi.

Její minulý lesk a okouzlující míruplná přitažlivost je zakryta smutkem a bolestí. To vzalo její nádherné tváři povzbuzující úsměv, který měla v dávných dobách na počátku své služby.

Ale přibližuje se velká změna! I tato služebnice ji očekává jako osvobození, protože Světlo Syna Člověka přináší silné zjasnění všeho života. Služebníčku Sthyx povzbuzuje naděje na nový čas Světla a milosti Páně na Zemi.