Pod povrchem života

Žijeme v době, ve které chce mít každý všechno hned. I odpovědi na všechny možné otázky. I odpovědi, týkající se duchovního rozměru bytí. Samozřejmě, že přímé ptání se na tyto věci má svůj velký význam, ale existují ještě také jiné, mnohem zásadnější způsoby, jak se ptát, které se žel málo, nebo vůbec nevyužívají.

Je to například ptání se mlčením, přinášející odpovědi nesmírně hodnotného charakteru. Odpovědi, vyvstávající v našem nitru jako vnitřní prožití. Jako něco naše vlastní.

To je obrovský rozdíl ve srovnání se slovní odpovědí, protože odpovědi, přicházející k nám vnitřně skrze mlčení, se stávají trvalým majetkem naší duše. Slova všech odpovědí, které se nestanou vnitřním prožitím, se rozplynou v nic, ale odpovědi, přicházející vnitřním prožitím skrze mlčení, nám zůstanou navždy.

Jak to funguje? Jak můžeme prostřednictvím mlčení přijímat poznání z nevyčerpatelných informačních zdrojů celého stvoření?

Máme-li nějaký problém, pokud hledáme nějakou odpověď, nebo chceme něco správně pochopit, nevyslovujme to nahlas. Mlčme o tom a zabývejme se tím ve svém nitru, ve svých myšlenkách. Vnitřní snahou a námahou se naše myšlenky o dané věci stanou silně magnetické a automaticky začnou k sobě přitahovat stejnorodé útvary z celého stvoření.

Dochází k tomu, že shlukováním naše původní myšlenka stále více zesiluje. Zároveň se obrušuje a mění, až nakonec dosáhne zralé, konečné podoby. V člověku pak vystane pochopení a odpověď, která vznikla prostřednictvím jeho vlastní, vnitřně rozvíjené myšlenky, zmagnetizované mlčením. Jeho myšlenka k sobě přitáhla stejnorodé útvary ze stvoření, byla jimi oplodněna a dospěla k řešení. K řešení, které vzniklo na základě slučování stejnorodých jednotlivostí, nacházejících se ve stvoření.

Samozřejmě, že to nedokáže žádné povrchní, nesoustředěné, nebo těkavé myšlení. Toto dokáže jen soustředěné myšlení a samostatné zahloubení se do problému, umocněné silou mlčení.

Toto je způsob, jakým se máme stát moudrými! Moudrými prostřednictvím svých vlastních, prvotních hlubokých myšlenek, podporovaných silou mlčení, které jsou oplodněny poznáním, přicházejícím k nám z prostoru celého stvoření.

A pozor! Čím více dokážeme své myšlení také procítit, tím z vyšších sfér můžeme čerpat. Můžeme v tvůrčí inspiraci čerpat až z duchovní úrovně. O tom, zda to dokážeme, rozhoduje naše míra schopnosti intenzivně prociťovat to, čím se vnitřně zabýváme.

Naše uspěchaná doba, ve které chce mít každý všechno hned, samozřejmě nepřeje takovému druhu poznávání a nabývání moudrosti. Pokud se však člověk k tomu nevzchopí, zůstane vždy jen v područí druhých, odkázán na jejich odpovědi a jejich názory. Takový člověk se nikdy nepostaví na vlastní nohy a nedospěje k samostatnosti. K samostatnému, silnému, citově prožívanému myšlení, dostávajícímu odpovědi z vesmíru, které lze plně rozvinout jen v mlčení.

Tím ale nemá být řečeno, že všechny vnější otázky a odpovědi nemají svůj význam. Mají velký význam a jsou užitečné. Ale je třeba vědět, že existují ještě jiné, mnohem zásadnější způsoby získávání odpovědí, plynoucí z vlastního, vnitřního, myšlenkově citového pohybu.

Kromě myšlenkového magnetismu, čerpajícího odpovědi ze stvoření, je zde ještě další způsob. Je to hledání odpovědí ve Slově Pravdy. Náš Otec nebeský se totiž postaral o to, aby lidé nezůstali nevědomí v základních otázkách svého bytí. Aby znali odpovědi na všechny důležité otázky, které je trápí. Aby věděli, jaký smysl má jejich život, co je po smrti, proč existuje utrpení a jaký má utrpení smysl. Aby znali Pravdu o Stvořiteli a o jeho Synu Ježíši Kristu. Aby znali zákony stvoření, které reprezentují Vůli Stvořitele, a aby se s nimi naučili žít v souladu. Toto vše je vysvětleno v Poselství Grálu. Jeho prostřednictvím lze pochopit, jak třeba správně žít, abychom dospěli ke štěstí a míru na zemi, a po opuštění svého fyzického těla mohli směřovat ke království nebeskému.

Jako v případě mlčení, ani zde nejde o nic levného, rychlého, povrchního a prvoplánového. Také zde je zapotřebí vlastní, samostatné, vážné vnitřní zkoumání a práce se Slovem Pravdy, které vydá své Poznání jen lidem vážně a upřímně hledajícím. Takoví lidé v něm opravdu mohou najít odpovědi na všechny své otázky.

Kdo však potřebnou námahu v tomto směru nevyvine, kdo přistupuje ke Slovu Pravdy povrchně, podezřívavě a číhavě, před tím zůstane jeho Moudrost zablokována. Ten tam nic nenajde, protože on sám nebyl schopen vyvinout takovou míru duchovní námahy a upřímné otevřenosti, která je podle zákonů stvoření nezbytná k tomu, aby mu bylo dovoleno čerpat z pokladu Poznání.

Co dodat na závěr?

Nechtějme vždy jen rychlé odpovědi na naše dotazy. Vězme, že jsou také jiné cesty, které nás mohou přivést k poznání a pochopení. Je to jednak cesta tvorby vlastních, hlubokých, procítěných myšlenek, podpořených silou mlčení, a jednak cesta zkoumání a hledání ve Slově Pravdy Poselství Grálu.

Tyto dvě cesty, pokud po nich půjdeme, nám mohou přinést obrovské požehnání a zásadní poznání, které se stane trvalým majetkem naší duše a my o něj nepřijdeme ani po smrti svého fyzického těla.

A zcela na závěr je třeba dodat, že i samotné odhodlání k trvalému chtění dobrého a čistého, tvořící podstatu naší lidskosti, se v nás upevňuje a posiluje mocí mlčení. Proto nepodceňujme požehnání mlčení, ale naopak, intenzivně ho využívejme.

Naši dávní předkové dobře věděli o této moudrosti a všem budoucím generacím ji zanechali ve známém úsloví: „Mluvit stříbro, ale mlčet zlato!“