Pod povrchem života

Ve vývoji lidí v nejhrubší hmotnosti se počítalo s jejich možností kolísání a chyb při hledání správné cesty ke Světlu. Bylo to nastaveno tak, že vlákna zpětných účinků byla natažena do dlouhých kružnic, v čem spočívala vlídnost a trpělivost Stvořitele vůči postupnému duchovnímu zrání lidí.

Předpokládalo se, že dělání chyb se bude postupně vytrácet a měnit k lepšímu s tím, jak se lidem dostává zpětného poznání následků svých činů. Kdyby lidé o tom všem správně přemýšleli a kdyby všechno živě prociťovali, nastal by vzestup a ve zpětných účincích by přicházelo jen požehnání, radost a štěstí. Takto to milostiplně nastavila a připravila Láska Stvořitele.

Avšak tato Láska a její velká trpělivost byla lidmi v jejich přílišné duchovní pohodlnosti a kolísavosti zneužívána stále více ke špatnému a Světlu odporujícímu chtění a jednání. Lidé se zamotávali do nových a nových vláken křivd místo toho, aby si ve vroucím uvědomění vážili Pánovy Lásky, která jim nachystala možnosti pokroku v jejich duchovním vývoji.

V dlouhodobé nezralosti a neochotě něco změnit se lidé dostali do nekonečného řetězení nutného odpykávání. Jen nemnozí se dokázali probudit a vzchopit ke skutečné změně a k míruplnému životu. V takovémto pozitivním případě to vypadalo tak, že pokud někdo vykonal nějaké velké zlo, ale později si to uvědomil a prosil Pána o odpuštění, mohl pocítit, že se mu opravdu dostalo odpuštění. K odpuštění hříchů člověka totiž dochází jen jeho přeměnou k lepšímu a čistšímu životu. V té chvíli mu osudová vlákna nastavují cesty, na kterých se mu bude moci dostat symbolického odčinění svého minulého jednání.

Právě kvůli tomuto byl Láskou Páně ve hmotném stvoření nastaven pozdní návrat zpětných účinků jednání lidí. V tomto také spočívala dosavadní trpělivost Pána, protože kdyby jí nebylo, lidé v hmotnosti by kvůli své nezralosti mohli být v rychlých zpětných účincích pozemsky odvoláni téměř vždy, když učinili něco špatného svým bližním, nebo přírodě a přírodním bytostem. Jak rychle by končil lidský život, kdyby se zpětné účinky nevracely s trpělivou Láskou Pána k člověku, to si dnes nedokáže nikdo představit.

Avšak pod vlivem domýšlivého rozumu a pod trvalým pokoušením temna vše dospělo do zcela opačného konce. Temno zneužilo Pánovy Láskyplnosti, a aby se co nejvíce lidí zamotalo ve svém vývoji rozšířilo tvrzení, že zlo se ke svému původci nevrací. Nezralé lidské duše a jejich rozumový pohled na svět v tom nacházel důkaz nespravedlnosti, a také důkaz o neexistenci Stvořitele v nedokonalém světě.

Lidé nabyli dojmu, že žádné Zákony Páně neplatí a ti, kteří nerespektují ctnosti jsou ve výhodě. Lidé zcela otupěli a začali se domnívat, že jejich vůle je to jediné, co určuje směr veškerého vývoje. Rozumově uvažujícím lidem se začal jevit materialismus jako nejsprávnější názor na život. Duchovní vlažnost a neschopnost věci správně poznávat přivedly k životu závist, nenávist a další, rozličné zlo.

V dnešní vážné době je však životně důležité přijmout z čistou důvěrou, že pozdější příchod zpětných účinků je projev Pánovy Lásky, která takto nastavila délku ramene Spravedlnosti Páně. To znamená, že vše, co v současnosti prožíváme, je dokonalé spravedlivé zpětné dění, utvářející naši přítomnost. Dění, které má takovýmto způsobem přijímat a zpracovat každý člověk.

Přichází však zásadní změna, která se naplňuje pod tlakem Světla Syna Člověka, přinášejícího naplnění všech zaslíbení. Toto dění přináší zrychlení návratu osudových vláken všech lidí. Nakonec se to na nás svalí v jedinou chvíli a na pokyn Syna Člověka se trpělivé okruhy lidských osudových vláken začnou zrychleně navracet bez zábran. Zrychlí se to a bude to přinášet jednak to dávno minulé, jednak to současné a jednak to, co člověk vytvořil teprve před krátkou chvílí. Do života lidí začnou vstupovat neočekávané projevy návratu výsledků jejich vlastních myšlenek a činů.

Mnozí, kteří tím budou bolestivě zasaženi, to budou považovat opět jen za nespravedlivý a nepřející osud. Bude to však vždy jen následek jejich vlastního chtění, co k nim dorazí.

V mnohých to vyvolá obrovský otřes jejich dosavadních jistot, protože byli přesvědčeni, že nic takového, jako je Spravedlivá Vůle Páně, nemůže nikdy zasáhnout do jejich pozemského života. Vyvolá to stav ochromení a současně velkou nenávist vůči Světlu u všech těch, kteří se zcela vzdálili podstatě lidského bytí tím, že v sobě udusili veškerou vlastní citovou vnímavost. Avšak tento vzdor přinese pouze mohutné zrychlení všech zpětných účinků, které dopadnou v jediném okamžiku jako úder blesku.

Hřmění této bouře už zaznívá nad hlavami lidí v jemnějších úrovních. Oni však tomu nechtějí věnovat svou pozornost, protože mají něco jiného, co považují za důležitější.

Ale protože už není žádného času navíc, zůstává už jen jediné - úplné přeladění svého nitra na mírumilovnost, dobrotivost a míruplnost, které proniknou všem lidským smýšlením a jednáním, jako poslední příležitost záchrany před zasahujícími údery zpětných dopadů našich vlastních osudových vláken.

Zbývající čas bychom také měli využít k tomu, abychom se intenzivně učili zvažovat ve svém nitru všechno to, co chceme říci, nebo provést, aby nám zvratné působení mohlo přinést jen požehnání. Učme se raději desetkrát věci zvážit, než abychom něco neuváženě vyslovili, nebo vykonali. Zpočátku nám to možná zabere více času, ale pokud v tom vytrváme, naučíme se takovýmto způsobem věci zvažovat za několik vteřin, protože náš cit zvažuje bleskurychle. K tomuto cíli budou muset dospět všichni lidé, kteří chtějí obstát na Zemi pod zvýšeným tlakem Světla Syna Člověka.