Pod povrchem života

V průběhu měsíce srpna došlo u mnoha lidí, kteří se jinak snaží usilovat o duchovní hodnoty ve svém životě, k průlomu směrem dolů tím, jak v užívání si letních dní stali se velmi nebdělými ve svém citu. Tento propad dotýká se všech zemí severní polokoule Země, a je pravděpodobné, že ve zpětném účinku dolehne tento stav nebdělosti na celou lidskou společnost v následujících měsících tohoto roku.

Obrana v citu u těchto lidí byla, žel, v lehkomyslnosti zeslabena právě v tu nejnevhodnější dobu, neboť nyní se blíží k Zemi dění, které bylo označeno proroky jako čas, kdy „Bůh si zahaluje svoji tvář“.

V tuto dobu, která se nyní odvíjí, a jíž můžeme nazvat počátkem velikého Soudu nad lidstvem, nadchází nyní období, kdy lidé zůstanou bez ochrany Světla jen se svými výtvory zde ve světě hrubohmotnosti.

Všechny myšlenkové formy, které nutně lidé znají jako fantomy a fúrie, budou v nadcházející době v zesílené míře pobývat mezi lidmi. Budou neodbytně dotírat a naléhat o vpuštění dovnitř, do nitra každého člověka, který v sobě ponese byť i jen částečku podobného, stejnorodého myšlení, jakého jsou tyto formy.

Co můžeme tedy očekávat? Zcela nečekané zvraty v myšlenkovém životě mnoha lidí. Zkratkovitost a výbušnost v jednání u lidí, kteří doposud ještě z části byli schopni, spolu s jimi nevnímanou ochranou Světla, obstát v každodenním náporu starostí a povinností. Mnohé se tak vyostří nebývalým způsobem!

Myšlenkový a citový svět okolo lidí je přeplněn formami agresivního sobeckého druhu. Tyto formy jsou tou nejpřímější cestou, vedoucí k vyvolání válečného konfliktu. Doposud tomu tak v celé historii lidstva vždy bylo!

Pokud tedy spojíme zmíněný stav myšlenkového světa okolo současných obyvatel Země s nadcházející dobou, již můžeme označit dobou zesíleného návratu myšlenkových forem k člověku, pak je možné říci, že otázka rozhoření se jakéhokoliv konfliktu visí doslova na vlásku.

Současně s tímto děním v myšlenkovém a citovém světě pozemských lidí, zcela neochvějně a bez jediného dne promeškání, postupují všechny bytostné síly v naplňování toho, co je nyní jejich úkolem na Zemi.

Vyvolání změn nebývalého druhu v přírodním světě živlů! Dlouho dopředu předchystané změny v životě na Zemi se nyní stávají stále viditelnějšími. Nebývalé úkazy na nebi, zemětřesení, povětrnostní vlivy, to vše se setkává spolu ve stále viditelnějším souběhu tak, jak tomu doposud na Zemi nikdy v klidných etapách tisíciletého vývoje nebylo.

Vše v tomto směru se bude přitom ještě více zesilovat, zintenzivňovat. Nakonec bude to tak zjevným a srozumitelným, že lidé, kteří budou chtít tvrdit, že se nic neděje, budou nuceni si zakrývat oči a uši před zprávami z celého světa.

A kupodivu bude takových lidí, žel, velmi mnoho.

Až příliš mnoho lidí chce žít i v dnešní době velikých změn ve vesmíru, v období změn, které probíhají v celém Pozdějším Stvoření, v nepochopitelné lhostejnosti, ve snaze hledět na věci okolo sebe jen v rozsahu naplňování svých vlastních zájmů, kterým tito lidé přikládají křečovitou důležitost, ačkoliv jedná se ve skutečnosti o malicherné užívání si v čase jednoho krátkého pozemského života.

Za tento jeden krátký pozemský život prožitý v zábavě a povrchnosti rozhodli se tito lidé nepochopitelně vyměnit možnost svého trvalého bytí v úrovních Světla ve Stvoření vysoko nad zdejší těžkopádnou hrubohmotností.

Je to něco nepochopitelného pro každého, kdo alespoň částečně ve svém nitru vnímá duchovní rozměr svého bytí.

Přitom prožitý život na Zemi ve smyslu spravedlivého, čistého jednání a myšlení je životem mnohem plnocennějším než život, který ve skutečnosti je životem beze smyslu ve své zoufalé pozemské dočasnosti, kterou nelze ničím odvrátit.

Jestliže však smí člověk jednou přehlédnout veliký smysl svého skutečného bytí, které se mu otevírá spolu s jeho pokrokem v duchovní zralosti, tu pak není pro něho většího magnetu pro jeho směr v životě než vědomí tohoto nádherného výhledu. Žel, velmi málo lidí však chce si najít čas o něčem takovém přemýšlet více do hloubky. A ještě menší počet je těch, kteří si své citové prožití vědomí o příslibu věčného duchovního bytí ve Stvoření podrží v sobě i ve chvílích, kdy se jim kupříkladu spolu s letními měsíci nabízí zdánlivě zábavné, lákavé hození všech starostí za hlavu. Spolu s tímto lákavým hozením všeho za hlavu je však vnitřní citová bdělost ve vnímání čistoty, spravedlnosti, a s tím spojené zodpovědnosti v myšlení a jednání zcela zeslabena a potlačena. Vše se takto lehkomyslně postupně prolamuje směrem dolů přes všechny hranice, které by snad ještě před nějakou dobou byly člověkem ostře vnímány a respektovány. Prolomení jedné hranice směrem dolů je již přípravou pro prolomení hranic dalších a dalších, přičemž cesta zpět vzhůru není zdaleka tak lehkou, neboť člověk je již v té chvíli zatížen nutností zpětného odžití svých myšlenek a činů.

A toto odžití nebude spolu se zmíněným uvolněním fúrií a fantomů v myšlenkových světech nijak jednoduchým, neboť spojující stejnorodost se projeví neúchylnou přísností. S přísností rovnocennou fyzikálním zákonům, projevujícím se ve hmotě!

Jedině znovu nalezená čistota nitra v procítění může ještě zrychleně přinést ochrannou pomoc ze Světla do okolí člověka. Nic jiného nebude zde nyní moci účinkovat jako odstínění od doléhání ze strany mocně zesílených stejnorodých myšlenkových forem.

Vstupujeme nyní do období, které je až příliš nápadně se shodujícím s obdobím třicátých let minulého století. V následných měsících tohoto podzimu se v přírodním i vesmírném dění začne s největší pravděpodobností ukazovat mnohé, čemu by většina lidí v tuto chvíli ještě ani zčásti nechtěla věřit.

Je zde tak nejvyšší čas začít se s vážností zabývat věcmi, na které dosud mnozí nechtěli ani myslet, a velká část pro tyto měla jen pochybovačné úsměvy a povrchní poznámky.

Duchovní stav lidstva, s jakým vstupujeme nyní do tohoto období, přinese s výhledem na blížící se roky nakonec prožívání toho nejdramatičtějšího druhu.

Každý člověk, který v sobě probudí ještě vůli k opravdovému čistému lidství, naplněnému vnitřní pevností a zodpovědností, každý takový člověk bude nakonec skutečným světlým majákem, pomáhajícím mnoha bližním.

Kéž by se v nejbližší době probudilo takových lidí ještě urychleně co nejvíce.