Pod povrchem života

Lidé nejsou ve stvoření sami! Nad našimi hlavami krouží vyšší světy. S nimi a jejich obyvateli jsme byli kdysi dávno, v raných stádiích našeho vývoje úzce spojení. Byli jsme s nimi spojeni skrze náš cit a naše citové prožívání. Komunikovali jsme s nimi, spolupracovali jsme s nimi a radili nám. A my jsme se jimi nechali vést k harmonickému životu a bytí, ve kterém žijí oni.

Toto spojení však bylo přerušeno! A to tím, že lidé začali stále více upřednostňovat rozumové poznání, zaměřeno pouze na matérii. Přehnaným exponováním rozumu jsme se odtrhli od zbytku stvoření a svým úplným zaměřením se pouze na matérii jsme přerušili spojení s vyššími světy nad námi. A to s říší přírodních bytostí, nebo bytostných a s říší Ducha. Jejich inspirace a vnuknutí už lidé nepřijímali, protože začali věřit pouze rozumu a ve všem se na něj spoléhat.

Ale protože lidstvo nebylo na svých cestách a při svém budování a tvoření usměrňováno ničím vyšším, jeho bezduché, rozumově materialistické snažení začalo přinášet zlo, nevraživost, závist, nenávist, bezohlednost, podvod, násilí, války a mnohé jiné negativní věci.

Stoupaly a pak zase padaly říše a společenské systémy. Až jsme se nakonec dostali do současnosti, kdy se svět opět přibližuje k velkému válečnému konfliktu, který by byl sebezničující. Všechno, co lidstvo dosud prožilo na nás doslova křičí, že starými cestami už dál jít nelze!

Vývoj vesmíru, celého stvoření i naší civilizace dospěl do stavu, kdy se pro nás stává hledání spojení s vyššími světy podmínkou další existence na zemi. Je to zásadní požadavek vůči každému jednotlivci osobně.

Jak již bylo zmíněno, vyšší světy jsou dva. Říše přírodních bytostí a říše Ducha. My se v tomto textu budeme věnovat hledání spojení se světem bytostným, který je k nám blíže, a jehož služebníci řídí a spravují svět pozemské přírody. Spojení lidí s bytostnými je nesmírně důležité kvůli nastávajícímu přechodu země do nové doby.

Když se v tomto směru nejprve podíváme do historie křesťanských církví, ty vždy byly a stále jsou přesvědčeny, že spojení s bytostným světem je od zlého. Tento postoj je zlou karmou církví, o kterou se opírají i jejich nesprávné současné názory.

Církve jsou ale naopak přesvědčeny, že jejich postoj je správný, protože jejich povinností je chránit čistotu víry před bludy a kacířstvím. Jejich postoj však ve skutečnosti pramení z pohodlnosti a nechuti vážně zkoumat, jakým způsobem věci ve stvoření opravdu fungují. Je to jen slepá víra, která postrádá odvážné zkoumání Pravdy. Pravdy takové, jaká ve skutečnosti ve stvoření je.

Kdyby církve a věřící měli byť jen trochu otevřené oči a srdce, mohli by přece v pozemském dění spatřit jasné svědectví katastrofálních důsledků oddělení světa lidí od světa bytostných. Museli by se přece zamyslet nad tím, proč se v zemích, kde se nacházeli křesťané, z nichž mnozí opravdu upřímně směřovali své modlitby a svůj život ke Stvořiteli, objevovali nejrůznější nemoci, hladomory a epidemie. Je to přece jasné svědectví toho, že ačkoli to lidé se svou vírou ve Stvořitele mysleli upřímně, v tom, jak se skrze bytostné služebníky projevuje Vůle Páně ve stvoření beznadějně tápali. Tuto znalost a s ní spojené pomoci odmítali. V těžkých chvílích volali o pomoc ke Stvořiteli, ale o jeho služebnících v přírodním dění, skrze které by jim mohla pomoc Páně opravdu přijít, nechtěli nic slyšet. Vnuknutí, rady, pokyny a pomoci, jak odstranit nemoci, epidemie, hlad a bídu, směřovaly proto pouze k hluchým uším a srdcím, a zůstávaly nevyslyšeny.

Ba co víc, jednotlivci, kteří měli určité spojení s bytostnými a mohli proto efektivně pomáhat ostatním například v jejich nemocech, byli ze strany církví i slepých věřících vystaveni nejrůznějším útokům, mučení i vraždění.

Vývoj se však posouvá dopředu a každý z lidí musí být konfrontován se znalostí o dění v přírodě a o služebnících Nejvyššího, kteří ji spravují. Každý z nás bude postaven před nutnost spojovat se s nimi a hledat cestu k nim. Ale protože to dosud nešlo dobrovolně, bude ze strany bytostných vyvinut na lidi tlak, aby konečně procitli.

Tlak bude vyvinut prostřednictvím vnějšího, přírodního živelného dění, ale také prostřednictvím nemocí, způsobovaných nejmenšími částečkami nevědomého přírodního života, co se projeví jako selhání rozumu v boji s těmito chorobami. Lékařská věda zůstane bezradná a nebude si umět poradit. Bude to bezprecedentní tlak k obnovení spolupráce mezi lidmi a bytostnými.

Láska Nejvyššího však vše zařídila tak, že bytostní pastevci stád nevědomého přírodního života, spouštějícího nemoci v lidském organismu, budou připraveni spojovat se s lidmi, kteří se začnou otevírat prostřednictvím své touhy po spolupráci s bytostnými služebníky.

Nebude to ale vůbec tak levné! Když totiž bytostní sevřou lidstvo do kleští prostřednictvím vnějšího živelného dění i prostřednictvím nemocí, s milostí nebude moci počítat nikdo, kdo si bude chtít pouze zachránit svůj život a zbavit se utrpení.

S milostí bude moci počítat jen ten, kdo v sobě najde pravou pokoru a čistotu. Jen ten, kdo si uvědomí zásadní omyl lidstva, spočívající v dominanci rozumového pohledu na svět, na život a jeho smysl, kterému chyběl cit. Jen ten, kdo se rozhodne napravit to a duchovně se pohnout dopředu. Jen ten, kdo se bude snažit překlenout dosavadní propast mezi ním a bytostným světem tím, že se bude snažit hledat harmonii svého jednání a působení s působením přírodních bytostí.

Lidé se budou muset uskromnit ve svých přáních. Budou muset začít brát ohled na svět přírody a přírodních bytostí. Nebudou moci být tak, jako dosud, jen sobecky zaměření na svá vlastní přání a kráčet životem, slepě zaměření pouze na prosazování svého vlastního rozumového chtění.

Kdo bude s tímto vším vážně vnitřně pracovat a takovýmto způsobem se měnit, bude moci obdržet určitou míru spojení se světem bytostných. Ne však prioritně v tom smyslu, že uvidí, jak tyto bytosti vypadají, ale hlavně v tom smyslu, že se stane vnitřně vnímavý k inspirativnímu usměrňování ze strany bytostných služebníků. Stane se vnímavý vůči tomu, aby jeho přání a činy neprotiřečili harmonickému působení bytostných.

Pouze tomu, kdo projeví dlouhodobé vážné úsilí o spojení s bytostným světem, bude moci být podána pomocná ruka ze strany bytostných. A to hlavně v tom, aby znal, kde dělá chyby a v čem se má jeho přístup změnit.

Žádnému člověku na zemi však nebudou moci být úplně odebrány všechny jeho bolesti a strádání. K tomu bude moci dojít až tehdy, když se v našem nitru rozhoří jasný plamen odhodlání žít na zemi jedině podle Vůle Nejvyššího a v harmonii s jeho bytostnými služebníky.

Nad mnoha lidmi se již v této chvíli vznášejí předobrazy těžkých druhů nemocí, vůči nimž bude současná rozumová medicína zcela bezbranná. Možnost záchrany bude jen jedna jediná! Bude jí snaha o poznání, pochopení, přijetí a včlenění se do Vůle Nejvyššího. Kdo se k tomu vzchopí, může být zachráněn. Moci být zachráněn bude darem za snahu hledat spojení se Světlem, se Stvořitelem i s bytostnými služebníky, kteří jsou připraveni na to, aby lidem opět radili a pomáhali jim na jejich cestě k uskutečnění harmonického života na zemi.

Vážné osobní úsilí o takovéto nové vnímání světa bude odměněno požehnáním Páně a ochranou bytostných. Tomu však, komu bude toto všechno chybět, se žádné pomoci nedostane. Ne proto, že by také pro něho nebyla připravena, ale proto, že se jí svou vlastní neochotou po poznání Pravdy sám uzavřel.

PS. Jen se dobře podívejme na toto video a uvědomme si, proti komu stojíme! Dobře si zvažme, jestli se budeme schopni zachránit, když se bytostný svět naplno obrátí proti nám, protože my sami jsme dlouhodobě žili a byli obráceni proti němu.

https://www.youtube.com/watch?v=DrEYBp40RWk