Pod povrchem života

Nikdy dosud nebyla naše Země obklopena tolika Světlými pomocníky, jako je tomu dnes. Jsou připraveni pomáhat každému, kdo se na ně obrátí v plné důvěře svého nitra. Oni však nemohou pomáhat, dokud se člověk vnitřně neprobudí. Takový je příkaz Boha Otce!

Proto se celé zástupy v době přicházejícího zmatku na Zemi považují za Světlem a Stvořitelem opuštěné. A skutečně opuštěné jsou, protože příkazem Páně byla stanovena podmínka všem lidem, že se nejprve musí probudit a vyšvihnout skrze svůj cit tak, že v jejich chtění bude převažovat pouze všeobsáhlá vůle k dobrému a čistému jednání.

Každý z nás je dnes postaven před tuto podmínku, protože začíná doba, kdy obstojí jen plně vědomá zodpovědnost člověka za své chtění. Tato podmínka osobního vnitřního probuzení je pro všechny pomoci ze Světla nepřekročitelná!

Skončil čas vlažných církevních věřících a naprosto všichni se potřebují rychle probudit, když se nechtějí zhroutit spolu s tím starým. Neboť je to právě to staré, co opustily Světlé pomoci! Skončila veškerá materialistická i duchovní setrvačnost, jak byli na ni lidé zvyklí z minulosti. Proto je tolik vnitřní nejistoty a vykořenění mezi lidmi, neboť jejich rozum nedokáže vidět nic víc, než konec toho dosavadního. Lidstvo je opravdu opuštěno Světlem ve všech starých způsobech života a nikdo na tom nemůže nic změnit ani penězi, ani silou zbraní.

Avšak současně je zároveň již nyní všude přítomno Světlo, aby s nebývalou vlídností pomáhalo každému člověku v úsilí o tvořivost a výstavbu nového života na Zemi. Aby pomáhalo všem, kteří se touží vřadit do harmonického souladu se Zákony Stvořitele. Toto dění jede svými drahami a je viditelné každým dnem stále více a více.

Že to velká část lidí nevidí, a že si dokonce vůbec neuvědomují realitu Svatého Božího Soudu, tak to neznamená, že tento Soud tu pro ně není. Znamená to, že právě oni sami ve svém ochromení vnitřní citové vnímavosti nic z toho nepoznávají.

Proto ten rozpor, když se zeptáte lidí, jestli něco z toho vidí a oni kroutí hlavou a tvrdí, že všechno je vlastně docela v pořádku. Připouštějí sice, že dění dnešní doby je neobvyklé, ale nikdy nebudou chtít připustit, že to má něco společného s vyšším děním ze Světla, probíhajícím nad naší Zemí.

To je však svědectví spícího ducha, zcela ochromeného ve svém vyciťování. Ve své ochromenosti největší část lidí nikdy nepozná, že je pohlcuje dění, které je ve Spravedlnosti Páně nasměruje daleko od bytí ve světlých úrovních stvoření.

"Kdo máš oči otevřené, dívej se! A kdo máš otevřené uši, poslouchej!"

Takové je volání pomocníků ze Světla. Nikdo však nebude násilně přiveden k procitnutí.

Je mnoho takových, kteří se neprobudí, ani kdyby k nim promluvil anděl z říše Nejvyššího. Pro ty se naše doba stane časem, ve kterém promeškají vše potřebné pro své další bytí. Oni nikdy nevycítí účinkování Světla v dnešním čase, protože jejich nitro se stalo citově otupeno vůči tomu, co je skutečným a duchovně živým děním.

Nemá proto cenu zápasit o takové lidi proti jejich vlastní vůli, když oni sami chtějí zůstat slepí a hluší. Veškerá síla má být věnována těm, kteří se duchovně probouzejí a hledají skutečný smysl svého bytí. Jen k nim se v tuto dobu sklání Světlo, protože právě oni nemají být v dnešní době opuštěni.

Tito probouzející se budou moci poznávat hrozný výsledek toho, kam až dospělo odklonění se lidstva od čisté a vnitřně živé cesty probuzeného cítění, která nám byla po celou dobu ze Světla ukazována, abychom po ní šli a náš život se stal naplněním Stvořitelova daru vědomého bytí.

Mír a radostná naděje má pronikat dovnitř duchovně citově probuzených lidí, protože oni jsou těmi, které chce mít Stvořitel na Zemi. Ochrana Světla se vznáší nad každým, kdo se snaží kráčet svým životem stále vědoměji podle Vůle Stvořitele. Jen odvahu a trpělivost s tím, co se ještě musí projevit a co musí na Zemi ještě přijít, aby se to zviditelnilo, i když to vyvolá odpor až ke zhnusení.

V čistém člověku to však nikdy nemá probouzet obavy, či dokonce strach, protože všechno dobré a čisté je pod ochranou Světla.

Naše doba se má stát po určitý čas jedním velkým průvodem zla a nečistoty, protože vše co je v lidech se pod tlakem Světla Soudu musí naplno projevit, viditelně ukázat, tím odsoudit, aby to následně bylo zničeno.

Avšak ke Světlu usilující lidé mají pracovat vnitřně i navenek v těch podmínkách, které jsou kolem nich takovým způsobem, aby si v sobě samých vždy dokázali uhájit svou vlastní hodnotu. A to je tak mnoho, že pokud to člověk správně chápe a jedná podle toho za všech okolností, smí být veden Světlem, aby svým vlastním zápasem současně pomáhal druhým.

Proto by nic nemělo být důvodem k naříkání, stěžování si a hořekování nad tím, co se děje. Neboť nic se neděje bez příčiny, ani ve velkém, ani v tom nejmenším.

Jakkoli se dnešní dění může jevit jako vývoj jdoucí nesprávným směrem, musíme vědět, že to můžeme ovlivnit každým záchvěvem nitra, každou myšlenkou i svými činy. To nás má vést k větší naději a k nadšení, protože skrze své duchovní síly můžeme každým okamžikem poskytovat našemu světu harmonii, mír, a tím také východisko pro novou budoucnost lepšího světa, který přijde.

Na vahách světového dění má obrovský vliv i to nejmenší chtění jednotlivého člověka a může ho ovlivňovat k lepšímu, nebo strhávat k horšímu. Ať si to lidé uvědomují v tomto vážném čase, kdy účinky Světla Syna Člověka pronikají do všeho, aby to vydalo své plody a bylo souzeno po ovoci, které to přinese.