Pod povrchem života

Převratné události se každým dnem stále více přibližují. V zesilujícím tlaku Světla je vše hnáno ke svému vyžití. Každý den se to stále zřetelněji projevuje v lidském rozhodování a v činech. Nacházíme se těsně před příchodem doby těch nejpodivnějších viditelných projevů u mnoha lidí.

A to proto, že ve vítězném a vše přemáhajícím splňování přírodních bytostí – bytostných služebníků, kteří z Vůle Stvořitele utvářejí další vývoj na Zemi, se nyní musí všechno projevit, a tím odhalit samotné jádro svého chtění. Nejvnitřnější pohnutky lidí budou přivedeny navenek v účincích zrychleně pracujících tkalců vláken osudu.

Proto je už teď všude tolik zpráv, které se jeví, jako kdyby se snažily předjet jedna druhou. Světlem je zasahováno vše, co se ještě domnívá, že se to pod ochranou nejhrubší hmotnosti může opevnit a skrýt před Spravedlností Stvořitele.

Nic však nenajde úkryt, ani klid, ale naopak, bude to zvýšenou silou Světla Páně vytaženo na povrch, by se to samé svou podstatou soudilo.

Zrychleně vyjde najevo všechno, co je v lidech. Ať už to dobré, nebo špatné, ať už to čisté, nebo nečisté. Jednotlivé události se začnou valit jedna za druhou jako kostky domina. Bude to bouřit mezi lidmi i ve společnosti, aby se vše nakonec úplně odhalilo jako Stvořitelem označená falešná cesta nízko jednající, sobecké rozumovosti, jíž chybí velikost čistého, duchovně citového lidství.

Všechno špatné se začne rozrůstat a rozmnožovat, aby se to ve svém odhalení nakonec vytratilo z našeho světa s nečekanou rychlostí.

Lidské myšlení a jednání, které se v tomto směru projeví jako vzdálené čisté, ryzí opravdovosti a otevřené čestnosti, bude odsunuto stranou. Všechno musí být vytaženo na povrch, aby se to stalo viditelné, aby se to znemožnilo, aby ukázalo své znetvoření a následně, aby to bylo odsouzeno k zániku.

Ono znemožnění a odsouzení však nebude náležet žádnému lidskému úsudku, ale bude se odvíjet v přísných projevech účinků zákonů Stvořitele.

A proto, že to dosavadní bude selhávat, vznikne v mnoha dojem, že se úplně všechno vymklo lidskému chtění.

Ale nebude tomu tak, protože zůstane průchodná pouze cesta dobrého chtění. Zůstane průchodná pouze vůle k čistému a dobrotivostí naplněnému chtění lidského ducha, usilujícího o Světlo a harmonii. Toto chtění zůstane průchodné a bude probíhajícím děním trvale posilováno.

A tak lidé, kteří jsou povzneseni ve svém chtění k naladění dobra a míruplnosti, budou moci přivádět do života dění, přinášející obětavost pro druhé a snahu pomáhat naplňovat vyšší smysl života na Zemi

Toto je však žel v současnosti většině lidí vzdáleno, protože je to spojeno s jistým odevzdáním sebe sama pro Světlo. A to je velké úskalí, protože něco takového dnes lidstvo ve větší míře nezná. Mnozí jsou v tomto směru v sobě znejistěni, neboť nedokážou pochopit, jak je možné se odevzdat něčemu vyššímu, co nemá protiváhu v bezprostřední materiální odměně. A zase jiní to považují dokonce přímo za škodlivé, protože jim jejich rozum tvrdí, že je to podléhání neexistujícím ideálům, nebo dokonce nějakým neznámým silám, skrytým ve slovech, mluvících o Světle a Stvořiteli.

Že právě také v tomto se projevuje stav každého člověka, svědčící buď o jeho duchovním vzletu, nebo o naprosté neschopnosti chápat cokoli vyšší, to si lidé neuvědomují.

Ale právě vložení se do záchvěvů dobra, do dobrého chtění je tím, co může mnoho lidí ještě zachránit před zhroucením do zavržení. Proto mají nyní všichni v probíhajícím Soudu ukázat, zda jsou schopni překonat své slabosti a obstát v čistém a laskavém přístupu k životu a k bližním i přesto, že se vnější svět kolem nich hroutí.

Lidé by měli vědět, že v dnešní době mají kolem sebe množství duchovních pomocníků, kteří jim již při prvním náznaku vnitřní odvahy a důvěry ve Světlo mohou zprostředkovat všechny pomoci, potřebné k vítězství nad sebou samým i nad vnějším světem.

Kdo stojí pevně ve svém úsilí o naplňování světlých hodnot a Vůle Stvořitele, ten je spojen s vyšší silou, která ho obdarovává radostí a vytváří kolem něho ochranný kruh, odolávající všem vlnám, valícím se přes lidstvo.

V hroutícím se starém světě tak skrze jednotlivé, uvnitř čisté lidi, začíná klíčit to nové. Tito lidé totiž pochopili, že záchrana jejich samotných musí vycházet jen a jen z nich, a to tak, že se bezvýhradně přimknou k dobrodějnosti života, o které jim mluví jejich cit.

Mnozí však očekávají, že osvobození a záchrana se uskuteční zvenčí. Pro ty se musí ještě v odehrávajícím se dění mnohé zhroutit, aby z toho poznali, že nic vnějšího, k čemu se upínali, jim nemůže poskytnout záchranu pro jejich duchovní podstatu, která může být zachráněna jedině zevnitř nich samotných. A to pevným a trvalým příklonem k dobrému chtění, k čistotě a k láskyplnému vztahu k bližním. Takovýmto vážným snažením člověk okamžitě aktivuje velké množství světlých pomocí, které ho povedou k jeho velkému duchovnímu vítězství.