Pod povrchem života

Před námi stojí období zásadních proměn života na Zemi. Po nich bude planeta očištěna a osvobozena od všeho tíživého, co na ní vzniklo během tisíciletého odklonu lidí od Světla. Absolutně se změní vše, co dnes známe. A změní se to tak radikálně, že obavy mnoha současných lidí o to, jak to bude v budoucnosti, jsou naprosto bezpředmětné. Zároveň se však vynoří zbrusu nové dění a spolu s ním pomoci, o kterých lidé dnes nemají ani tušení.

Nevšední pomoci jsou nachystány pro každého, kdo se v důvěře otevře působení Světla, které stále více zesiluje svůj tlak v naší části vesmíru. Obrovské pomoci v tom obsažené nedokážou současní lidé zachytit ve svých myšlenkách. A to proto, že ve svých úvahách vycházejí z toho, co existuje dnes, nebo z toho minulého, co se stalo historickou zkušeností.

To je však chyba, protože před dlouhými věky ohlašovaném dění, kdy v příchodu Syna Člověka nadejde ono nové, bylo zároveň vždy připomínáno, že spolu s příchodem nového zajde všechno staré. Proto lidé v současnosti dokáží jen velmi těžko pochopit velikost proměn a jejich důslednost, s jakou budou tyto změny pronikat do blízkosti každého jednotlivce.

Až do nejhlubších záchvěvů vnitra každého z lidí vstoupí tlak Světla Páně, neúprosně volající po vyrovnání všeho minulého. Každý bude muset svým bytím odpovědět na otázku „jaký si člověče“, aby v omilostnění, bude-li ho schopen dosáhnout, mohl vykročit do nového.

Dnes se ještě vše posuzuje z pohledu starého, ve kterém se lidé snaží najít oporu pro své představy lepšího světa. Nechápou však, že je to pořád znovu a znovu snaha, jak vylepšit staré.

Tyto pokusy a představy postupně ztratí význam, protože to nové, co proudí postupně sférami k naší malé Zemi, je úplně jiného druhu. Je to tak silně jiného druhu, že si to ani nedovedeme představit. A toto nové je novým právě proto, že přináší důsledně se naplňující, vyšší Vůli nad člověkem.

V tomto směru bude stále výraznější úlohu zastávat působení bytostných služebníků, nebo jinak řečeno, přírodních bytostí.

Ony už zčásti obdržely vládu nad lidským světem, avšak získají ještě mnohem více síly ze záření Syna Člověka, aby nakonec podvázaly sebepovyšování, na které si lidé zvykli po tisíciletí. Tím zneužívali milostiplný čas trpělivosti Stvořitele, který jim po dlouhá staletí a tisíciletí nabízel možnost dobrovolného vřazení se do zákonů Boží Vůle.

V současnosti jsme na začátku velkých změn. Změny přinesou podřízení se lidstva Vůli Páně, co se bude dít za tlaku vysokých bytostných služebníků i celého přírodního dění.

Tito služebníci jsou těmi, kdo trvale působí v blízkosti pozemského člověka a vyznačují se věrným a neochvějným naplňováním Vůle Stvořitele. V tomto svém věrném působení budou ještě více posíleni a povzbuzeni Světlem Syna Člověka, které bude přebývat v blízkosti Země během dlouhého období zaslíbené říše klidu a míru.

Pro pozemský svět to budou tedy oni, bytostní služebníci, kteří světlé záření změny promítnou do zcela nových podmínek života na Zemi. Oni vnesou do pozemského světa harmonii a pořádek. Oni v trvalém tlaku na jednání lidí, vynutí poslušnost Vůli Stvořitele.

Zvýšená síla Světla sevře pevně každého člověka a přivede ho k takovému prožívání, že se naučí znát své místo a bude si moci osvojit způsoby jednání, odpovídající Vůli Stvořitele.

V síle Světla bude však stále intenzivněji obsaženo vypuzování toho, co se s Vůlí Stvořitele nebude schopno čistě spoluzachvívat. Všechno neharmonické, pokřivené a čistotě vzdálené bude rychle odhaleno a odvrženo jako škodlivé, a proto nepatřící do nové doby.

Lidé dosud neznali nic kromě sebe a svých přání, jakož také troufalé představy, že jsou těmi nejdůležitějšími z nepředstavitelně rozlehlého díla stvoření. S tímto dosavadním nastavením myšlení velké části lidstva jsou vysocí bytostní služebníci nachystáni udělat konec.

V přicházejícím Světle Syna Člověka, které podváže svobodnou vůli lidí, se však nachází bezpočet pomocí a nádherných výhledů. K těmto výhledům se ale člověk potřebuje probojovat svým úsilím o čisté hledání zcela nového života. Do nové doby, která nadejde po čase nutných proměn, nebude moci vstoupit nic z toho starého. Lidé se proto musí pod současným tlakem Světla ze všeho starého vyvázat a osvobodit.

Nic se nepromění ze dne na den, ale postupně. V jednotlivých stupních zesilování záření se bude současně s odpadáváním starého vynořovat před lidmi úsvit nového bytí. A s každým světlým paprskem onoho nového se bude do lidí, kteří dokáží své očištěné duchovní nitro postavit za základ svého chtění a jednání, jako náhradu za dosavadní zištnost rozumu, vlévat nový druh sil a radosti.

Spolu s tím se bude posilovat jejich vědomí a důvěra v tyto pomoci. Naučí se s těmito pomocemi souznít a zacházet s nimi v trvale udržované, čisté pokoře.

Už nyní se mohou všichni ti, kteří mají úctu a čistou pokoru před Vůlí Stvořitele a Jeho zákony, v důvěře dívat dopředu, vstříc tomu, co přichází.

Čistá důvěra bude přinášet do jejich nitra klid a mír, podobný balzámu vnitřního štěstí, které bude chybět nesčetným zástupům, křečovitě se držícím toho starého.

Kdo se snaží vkládat do náruče Milosti Stvořitele, ten získá spolu s vnitřním klidem schopnost rozpoznávat ono nové, co se bude vynořovat. Takový člověk bude procházet až zázračným způsobem vším děním, které se ještě nachází před námi a bude přinášet velké otřesy současného světa.

S důvěrou se dívejme dopředu, aby našemu zraku neunikl ani jediný paprsek vycházející nové doby. Všechno zásadní se nachází před námi a způsobem, jak to správně procházet je naše důvěra ve Stvořitele, v Jeho Vůli a v jeho bytostné služebníky, naplňující Světlem zaslíbené změny života na Zemi.