Pod povrchem života

V prvé řadě je nutné zdůraznit, že organismu je třeba dodávat pouze tolik potravy, kolik jí potřebuje. Zjednodušeně lze říci, že je třeba dodržovat zákon rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Neměli bychom proto přijímat více, ale ani méně, než potřebujeme s ohledem na svou činnost a stav organismu. Je také samozřejmé, že vždy je třeba dodržovat pravidlo umírněnosti a měli bychom usilovat o co nejvyrovnanější stravu bez přemíry jakékoliv suroviny.

Pokud chceme co nejvíce prospívat tělu a pomáhat mu, aby mohlo vytvářet zdravou krev, tak bychom se měli snažit přijímat plnohodnotné a kvalitní potraviny, nejlépe z biologického zemědělství, bez nepříznivě působících přídatných látek a v té době, kdy nám je příroda nabízí. Bohatá na pestrost a z dané oblasti pocházející biologická strava je tudíž nejlepší prostředek, jak našemu tělu nabídnout vše, co potřebuje. Uvedené suroviny bychom se měli snažit jednoduchým způsobem sami zpracovat.

Abychom z přijímaných surovin získali co nejvíce příznivých složek, tak nejvhodnější je pokud možno požívat uvedené potraviny co nejčerstvější. I chemické rozbory, jež sledují úbytek vitamínů během skladování apod., potvrzují že byliny a plody působí na lidské tělo nejpříznivěji v té době, kdy je země přináší.

Je třeba si plně uvědomit, že člověk jako součást přírody podléhá jejím zákonům, a proto se jim musí podrobit buď dobrovolně, či po určitém přinucení, např. vlastní bolestí. Již v dávných dobách byly sledovány rozdílné požadavky našeho těla dle denních rytmů, ročních období a dalších vlivů. Proto je také velmi důležitý čas konzumace stravy.

Čínští lékaři dokonce určovali hodiny maximální činnosti daných orgánů, kupříkladu pro žaludek v době mezi 7-9 hodinou ranní. I dnes většina lékařů doporučuje u většiny lidí vydatnou snídani přibližně v tomto období, kdy též žaludek vykazuje nejvyšší produkci žaludečních enzymů. Tělo tím získá dostatek energie pro první polovinu dne, kdy by měla většina lidí vykazovat největší aktivitu (alespoň teoreticky). Pro doplnění je třeba zdůraznit, že není vhodné snídat ve spěchu ihned jak vstaneme či příliš brzo ráno. Místo toho je prospěšnější připravit si „svačinu“ a tu si sníst o něco později, pokud nám to samozřejmě umožňuje naše pracovní zařazení.

Je samozřejmé, že oběd jako nejpestřejší jídlo dne by měl obsahovat dostatek všech potřebných živin i energie. Zato večeři je vhodné zařazovat spíše lehčí a dostatečně dlouhou dobu před spánkem. Pokud totiž jíme příliš pozdě, a to obzvláště tučná a těžko stravitelná jídla, zatěžujeme tím kromě dalších orgánů také játra, což může mít za následek mimo jiné i ranní nechutenství. Mezi hlavními jídly je samozřejmě dle potřeby možné zařazovat vhodné přesnídávky, svačiny atd. (kupř. ovoce, jogurty či další kysané výrobky).

Mnozí mohou namítnout, že oni mají zcela jiné potřeby na rozložení denního jídla. Toto může být způsobeno výchovou, zvyklostmi, pracovním a životním rytmem či dalšími vlivy. Přesto by se každý měl snažit naučit se podřizovat přírodním zákonitostem. Obecně bychom též měli dodržovat pravidelný stravovací režim (samozřejmě tehdy, jestliže nám to okolnosti umožňují). Pokud určitá pravidla porušíme jednou za čas, nemá to takový dopad, jako když je porušujeme trvale.

Důležité je také prostředí a atmosféra stolování, vnitřní nastavení toho, kdo stravu připravoval i osoby, jež stravu přijímá. Jak důležité je jíst s radostí a v klidu ukazuje též to, že příznivé vnitřní nastavení při jídle a po něm podporuje trávení. Pro každé jídlo je třeba si také vymezit dostatek času, dokonale ho rozžvýkat a poté nechat organismu přiměřenou dobu, aby ho mohl v klidu strávit. Je prospěšné, jíst až poté, když jsme dostatečně strávili předchozí jídlo.

Také je třeba zdůraznit (a to hlavně z důvodu minimalizace rizika kumulace méně příznivých látek obsažených v jednom typu potravin), že vždy je třeba se snažit o co největší pestrost stravy, což znamená střídat jednotlivé zdroje! Upozorňuji také na potřebu různorodosti jak z hlediska barev, tzn. dodržovat určitý poměr všech základních barev, tak chutí, jinak řečeno je třeba zařazovat jídla slaná, sladká, kyselá i hořká. Neměli bychom opomínat ani rozličné bylinky a koření, jež mají při úpravách pokrmů velký význam, neboť mu dodávají nejen mnohé léčivé substance, ale působí též na jemnějších energetických hladinách. Jídlo má proto vonět již „na dálku“ a kromě toho by mělo být „pastvou“ i pro oči, neboť pokud se na nás z talíře „usmívá“ krásně upravené jídlo pestrých barev, podpoří to též naši dobrou náladu.

Aby přinesly co nejvíce posilující energie, tak je též třeba zajistit jejich co nejlepší vstřebávání organismem. Kromě výběru kvalitních, co nejčerstvějších a nejpřirozenějších zdrojů považuji v tomto ohledu za nejdůležitější ztišit se před jídlem a po děkovné modlitbě poprosit o posvěcení přijímané stravy. Tento prastarý úkon má totiž mnohem větší význam, než mnozí tuší!

Základní doporučení pro výběr surovin

Pro pokrytí převážné části našich energetických potřeb jsou nejvhodnější škroby. Jejich hlavními zdroji by měly být cereální výrobky, a to alespoň částečně z celozrnných surovin (tmavý chléb, müsli, kaše ap.). Výrobky, jež obsahují též celozrnnou mouku, dodávají organismu kromě energie i dostatek mnohých vitaminů, minerálů a tak důležitou vlákninu. Ta podporuje peristaltiku a tudíž vylučování nepotřebných látek ze střev. Při nákupu pekárenských „celozrnných“ výrobků, bychom místo „obarveného“ bílého pečiva měli preferovat takové, které skutečně obsahují určitý podíl celozrnné mouky, což se ve výrobku viditelně projeví jako rozptýlené nahnědlé šlupičky. Významnější podíl vlákniny obsahuje též běžný žitný chléb, jenž lze plně doporučit, a to i z mnoha dalších důvodů.

výňatek z knihy „Tajemství výrobců potravin“, Vít Syrový