Pod povrchem života

V USA, v Evropě i u nás se prosazuje názor, že pouze oficiální, většinová média poskytují ty nejsprávnější informace. Všechny ostatní informační zdroje, prezentující odlišný pohled na realitu, jsou považovány za konspirační. Dokonce kvalita jednotlivých národů je posuzována podle toho, kolik procent obyvatelstva důvěřuje většinovým médiím a kolik procent médiím alternativním. Například v pokrokovém Švédsku vyhledává alternativní média a jejich informace jen 6 procent populace. Na zaostalém Slovensku je to až 30 procent populace.

Lidé by chtěli žít jako před pandemií. Naivní! Vždyť právě tehdejší tupý konzum a duchovní lhostejnost způsobily to, co přišlo.

Lidstvo žije trvale v nemocném a nesprávném vnitřním nastavení, které spočívá v nadhodnocení rozumové složky osobnosti. To rozumové v lidech vládne a stojí na prvním místě. To citové v nich je odsunuto do pozadí, ačkoli by to mělo být naopak.

V životě každého z nás může nastat období velké a nečekané nouze, kdy budeme mít pocit, že se na nás řítí celá stavba našeho osobního života a my v jeho ruinách nenacházíme žádnou oporu, žádnou posilu, která by nám v tomto těžkém prožívání pomohla neztratit naději na duševní záchranu. Toto období je možné přirovnat k pádu „babylonské věže“ nebo k biblické „potopě světa“ v nás. Přichází proto, aby v nás zahynulo pod vlivem bolesti všechno staré, co jsme nedokázali dobrovolně a s láskou nahradit novým, abychom neztratili možnost svého bytí ve sférách věčné tvořivé radosti.

Žijeme v mnohem zázračnějším stvoření, než si myslíme. Žijeme ve stvoření až pohádkově zázračném. Naši předkové měli vědomost o jeho prapůvodní zázračnosti. Jako poselství pro další generace ji vkládali do mytologií, bájí, pověstí a pohádek. Postupným rozvojem rozumové racionality se však toto zázračné poznání ztrácelo a ztratilo se až do takové míry, že my v současnosti považujeme všechny postavy dávných mytologií, bájí a pohádek za výmysl.

Ohromné úsilí je vkládáno člověkem do snahy podmanit si hmotu Země. Na první pohled jeví se toto úsilí jako hodné uznání a ocenění, neboť přináší pokrok pro stávající civilizaci, nebo spíše je lepší říci, že úsilí člověka v posledních staletích přináší dnes pokrok především pro západní kulturní civilizaci dnešního lidstva na Zemi.

To, co v současnosti prezentuje a předvádí naše civilizace, je bezohledné a nevděčné braní. Braní bez úcty a bez pokory. Braní, jako trvalý a nikdy nekončící požadavek.

Paprsky duchovní čistoty proudí Stvořením a neustále působí v mocném proudu Boží síly. Toto proudění vytváří spirálovitý pohyb, který je zákonitý, přísný a harmonický. Udržuje ve všem správný stav niterného i vnějšího zachvívání a je základem života. Pozemské lidi naplňuje vytrvalostí v každém okamžiku bytí a pomáhá jim také čerpat v citu z duchovních předobrazů. V povzneseném stavu zjemnělého vnímání mohou lidé v proudu Boží síly v každou dobu čerpat inspiraci pro své konání, jímž má být povznášeno všechno v jejich okolí.