Pod povrchem života

Tisíce duší v záhrobí prosily o milost narodit se dnes na zemi, protože taková výjimečná doba zde ještě nikdy nebyla během celého vývoje lidstva. Duchovně živější duše v záhrobí si uvědomily, že by jim bylo třeba ještě mnoho pozemských životů k tomu, aby dokázaly odčinit a odpykat svá provinění vůči bližním, která zauzlila jejich osudová vlákna.

Tento text je zásadní, protože jasně vysvětluje velké vesmírné dění, kterého jsme účastní, a které v jeho vývoji už nic nezastaví. Abychom pochopili časové prolínání minulosti, přítomnosti a budoucnosti tohoto dění, přibližme si to na příkladu dějů ve vesmíru. Představme si hvězdu, vzdálenou od nás 10 světelných let. Jeden světelný rok představuje vzdálenost, kterou proletí světlo za rok, přičemž světlo letí rychlostí 299 792 kilometrů za sekundu.

Většina obyvatelstva země žije v absolutní nevědomosti o nejpodstatnějších otázkách bytí. Většina lidí žije ve strachu ze smrti a ignoruje Vůli Stvořitele, projevující se prostřednictvím duchovních zákonů. To způsobuje, že jsou vydáni jejich účinkům zcela napospas. Lidé nevědí vůbec nic o fungování stvoření prostřednictvím práce přírodních bytostí, nebo jinak řečeno bytostných, kteří mají na starosti také zabezpečování fungování našeho osudu a jeho naplňování.