Pod povrchem života

Co vlastně v sobě nese tato věta? Kam až sahá její znění? Nejen ve slovech, ale hlavně v činech musí být člověk odvážný. A především v každodenní činorodé práci. Člověk si musí především uvědomit, proč vlastně dostal darem své hrubohmotné tělo a tím možnost života na Zemi. Odpověď zní - pro vlastní sebeuvědomění, pro vlastní zrání. Každým svým pozemským životem smíme uzrávat v nějaké lidské vlastnosti, smíme zesílit ve vlastním vědomí lidského ducha ve Stvoření. Každý si tedy přinášíme v dalším životě předpoklady pro určitou schopnost, protože již dříve jsme si ji osvojili.

U každého z lidí, žijících v dnešní době na zemi, se pod tlakem Světla napínají vlákna jeho osudu. Jsou to vlákna všech našich minulých citových pohnutek v podobě přání a tužeb. Jsou to vlákna našich myšlenek, slov a činů. Silou Světla se vrací každému člověku všechno to, co bylo jím samotným vloženo do soukolí zákonů stvoření během celého jeho předchozího bytí a všech jeho pozemských životů.