Pod povrchem života

Žijeme v dobe zvýšeného tlaku Svetla, vyvolávajúceho Súd a ku každému z nás sa zrýchleným spôsobom rúti naša karma. A my máme dve možnosti. Ignorovať to, alebo tomu vyjsť v ústrety. V prípade ignorovania sa to na nás zosype v plnej a neskrátenej miere. Ak sa ale rozhodneme vyjsť tomu v ústrety a radostnými činmi dobra začneme rozuzľovať svoje karmické uzly, môže sa mnohé vyrovnať bezbolestne a iba symbolicky. O týchto a mnohých ďalších vážnych veciach sa dozviete v tejto relácii:   

https://www.youtube.com/watch?v=OwQoDzvGp5s

Prožití znechucení z dosavadního způsobu života na Zemi! Tato skutečnost se stále častěji dotýká velkého množství lidí. Přichází skrze naše nitro, které se nedokáže smířit s tím, jakým směrem se ubírá naše životní cesta. V prachu a beznaději najednou leží ten život, který se nám jevil jako skvělý a neotřesitelný. Najednou je všechno jinak a zůstává jen bolest a neschopnost to pochopit.

Bojí sa jej však najmä preto, lebo o nej v podstate nič nevie. Človek dneška väčšinou nevie, čo má robiť, aby neochorel rakovinou. A ak už ochorie, nevie čo robiť, aby ju po absolvovaní liečby nedostal znova. Prevencia rakoviny všeobecne, z pohľadu medicíny je pomerne všeobecná – nefajčiť, zdravo sa stravovať, vyhýbať sa stresu, športovať, chodiť na preventívne prehliadky – to je zhruba asi toľko.

Společné prožívání všech okamžiků přítomnosti s druhými lidmi se má stát zcela novým způsobem chápanou cestou k osobnímu vzestupu, a také ke společnému utváření lepšího světa. Musíme pochopit, jakou nesmírnou cenu má každý čin, provedený pro dosažení a udržení harmonie s druhými lidmi. Pokud se totiž o to budeme snažit, budeme moci odložit svá minulá karmická pochybení a to nové, co bude vznikat, bude svědčit o velkém vnitřním pokroku našeho ducha. A z našeho snažení bude proudit požehnání i všem ostatním lidem, do všech světadílů i do jemnějších úrovní.

Je skutečností, že kolem nás je stále a všude plno svodů, které nás lákají a snaží se svésti nás z pravé cesty. Láká nás temno svými pochybnými dary a slibuje nám, podobně jako slibovalo již mnohým, že všechno, co vidíme a po čem toužíme, to vše nám dá, budeme-li se jemu klaněti a jeho poslouchati. Tak nás vábí do svých osidel, a nešťastný člověk, který se dá zlákat a svést z pravé cesty. Brzy pozná, jaká utrpení si tím připravil, jak těžce zaplatí za to, že uposlechl a opustil Světlo Věčné - ten nejspolehlivější, věčně zářící Maják.

Každé zvíře i každý člověk, nacházející se na Zemi, je podroben principu nutného pohybu, jehož naplňování hlídá vznešená služebnice Haerthémis. Nejprve si ukažme, jak se tento princip projevuje ve světě zvířat a potom ve světě lidí.

Největší díl lidského nečistého jednání a myšlení bude se navracet v následujících letech především prostřednictvím práce živlů. Z živlů bude to pak právě nejvíce poznatelné v činnosti slunce. Lidskému oku neviditelné proudy sil Světla, letící vesmírem, přeměňující se stále účinněji do hmatatelné podoby bytostných - přírodních a vesmírných projevů. Konečné formy těchto projevů nelze však předpovědět z důvodu toho, že zasahována jsou vždy ta místa, jež umožňují ve skrytých průplavech nejsnazší průnik do vlastní hrubé hmotnosti. Toto se mění za spoluúčinku hvězd i mnoha dalších vlivů, doslovně v řádu minut.

Ze všech našich osudových vláken, která se vyrovnávají v současném Soudu, jsou nejdůležitější osudová vlákna, týkající se vyrovnávání něčeho minulého mezi lidmi. Tato vlákna vedou určité lidi do blízkosti druhých lidí ke vzájemnému setkání a společnému prožívání, což umožňuje každému bezprostředně potvrdit svou změnu k lepšímu, nebo k horšímu. Jakým způsobem to lidé dokáží zvládnout je rozhodující pro darování možnosti k jejich dalšímu vývoji v této části stvoření.

Odkdy Pán Ježíš vyslovil tato slova, uplynulo přibližně 2000 let, ale za tuto dlouhou dobu jsme my lidé stále nepochopili a nechceme chápat, že tato slova by nám mohla ukázat jasnou cestu k nápravě nás všech, a vést nás ke štěstí, jen kdybychom se opravdu také namáhali je správně pochopit a zejména, žít podle nich.

Normální je, že duše člověka je po fyzické smrti vtažena do proudu služebnice Sthyx a na základě zákona stejnorodosti je na takzvaném druhém světě přivedena přesně tam, kam patří. Často však dochází k tomu, že silná vnitřní vůle duše způsobí její vymanění z dosahu proudění Sthyx. To nastává například ve chvíli, kdy se duše nemůže odpoutat od někoho blízkého, kdo přebývá ještě na Zemi, nebo je jiným způsobem vázána na něco pozemského.