Pod povrchem života

Duchovní stav Země není v současnosti nijakým zásadním způsobem pozitivně posilován žádnou ze známých duchovních světových osobností, žijících v tomto čase na Zemi. Tyto osobnosti, stejně tak jako osobnosti politiky a osobnosti mediálního světa, pěstují si z největší části především jen kult vlastní popularity a vlivu.

Vzájemná přitažlivost mužů a žen je něco nesmírně silného. Je to vesmírný princip! Ale tento princip neexistuje jen tak sám od sebe. Vyzařuje ho vznešená ženská bytost Efredíté. Její nesmírně mocné vyzařování je ve své podstatě čisté a vzdálené jakékoli nízkosti. Nese v sobě jen nádheru a ušlechtilost.

Kdo z lidí se dnes ještě dokáže přiblížit k tušení velikosti, lehkosti a nepopsatelné vznešenosti chvíle, kdy smí být věrný lidský duch v chrámě svého citového života obdarován korunou čistoty Světla? Pohled na lilii, otevírající své květy směrem ke slunci, má nám svým ušlechtilým tvarem tuto korunu čistoty neustále připomínat, abychom také zde na Zemi pamatovali trvale na to, že smět být jí hodem je jedním z nejvyšších vyznamenání našeho života.

Žijeme dobu, jaká tu ještě nikdy nebyla, ve které jsou lidé doslova nuceni zaujmout postoj a postavit se na stranu dobra, nebo zla. Zlo totiž přichází až k nim samotným, proniká skrz zdi jejich domů a chce je připravit o duševní klid. Chce je dohnat na pokraj zdravého rozumu a nakonec vyhnat z jejich nemovitostí tak, jak se to děje v případě infrazvuku a při vážných onemocněních, vznikajících v blízkosti větrných turbín.

Je neuvěřitelné, jak se Američanům ve spolupráci s Anglosasy podařilo zotročit a zmanipulovat celou Evropu a vehnat proti sobě do války dva největší slovanské národy. Žasneme, že synové a vnuci hrdinů Ruska a Ukrajiny, kteří v boji proti hitlerovským zrůdám bok po boku společně umírali ve Velké vlastenecké válce, zabíjí dnes jeden druhého jako nesmiřitelní nepřátelé.

Nacházíme se v době rozplétání a odkládání všech osudových vláken lidí. Zasahuje to každého člověka na naší Zemi. Nikdo se tomu nemůže vyhnout, ale může tím vítězně projít, jestliže se duchovně, neboli citově probudí, a začne-li vážně pracovat na svém zušlechtění. Na zjasnění, zesvětlení a očištění svého nitra. K tomuto cíli směřuje každého člověka neustále se stupňující tlak Světla.

Nezadržitelně se blíží čas, kdy Světlo Syna Člověka dokončí své poslání ve stvoření a na Zemi zavládne klid a mír. Ve světlejších úrovních jemnější hmotnosti tam přebývající lidské duše radostně očekávají vítězství Světla na Zemi. Už jen poměrně krátký čas dělí náš svět od chvíle, kdy obnovující síla Světla naplno pronikne do pozemského jednání lidí.

Naše řeč má být prostá a jasná. Jak již Pán Ježíš řekl: „Vaše řeč budiž ano nebo ne, co nad to jest, jest od zlého!“ Jak dnes chápeme tato slova, jak jim rozumíme a jak je respektujeme? Ví dnes člověk, co vše svými slovy vytváří a jak svými slovy plýtvá?

V mytologii starověkých Řeků byla tato vznešená ochránkyně domova nazvaná Hestia. Hestia, správně Hérferidé, je ženským protipólem vládce říše přírodních bytostí Ódina. Jako každá ženská bytost má ovšem v sobě něco z vyšších sfér. Ze sfér duchovních, nacházejících se nad říší přírodních bytostí. Je to záření čistého ženství, zahrnující v sobě ochranu domova, rodu a mateřství, které obsahuje čisté, láskyplné působení určitého druhu sebeodevzdání. A kromě toho je to ještě záření, trvale působící jako pozdvihování života směrem vzhůru.

Otázka vzniku světa byla a také je jednou z úplně nejdůležitějších. Určitě stojí za to, abychom se jí zabývali. Vždyť nevědět vůbec nic o vzniku světa, ve kterém žijeme, znamená jít životem slepě bez pochopení jeho smyslu.