Pod povrchem života

Každý z nás se už určitě jednou zamyslel nad otázkou štěstí. Štěstí, co to vlastně je? A jak ho získat? Nejdříve si zkusme pomoct angličtinou. V tomhle jazyce existují pro pojem štěstí dvě slova: 1. Lucky – označuje štěstí ve hře, v práci, v rodině, šťastnou náhodu a podobně. 2. Happy – znamená být šťastný. Je to stav našeho nitra. Teď si položme otázku. Které z těchto dvou štěstí je to pravé štěstí a které není hodné štěstím nazývat? Které je naší duši blíž, po kterém skutečně touží?

Údery Soudu zasahují naši Zemi a vyvolávají dění, které nikdo nečekal. Otřásají vším, aby se to probudilo a soudilo. A zatímco jeden úder Světla doznívá jako vzdálené hřmění, už se opět blíží úder další. Pukají okovy a všude dochází k posunu, aby se nakonec naplnilo velké zaslíbení a aby Syn Člověka, přicházející v oblacích, daroval sílu k novému bytí těm, jejichž jiskra ducha a citu ještě nevyhasla.

Zákony Stvořitele jsou od prvopočátku sestaveny pro blaho člověka, jsou neměnné, fungují sto procentně, bez jakékoli změny. Soud na Zemi je zde pro každého z nás. Je to o rozhodnutí sebe sama. Buď se rozhodneme žít a dodržovat zákony Stvořitele – to znamená rozhodnutí být šťastný. Nebo svůj další vývoj sami svým rozhodnutím, jednáním a myšlením zmaříme. To lze pochopit i tak, že sami jsme vynesli nad sebou rozsudek, ukončení svého vývoje, ukončení života jako takového.

Světlo Syna Člověka stojí nad hrubou hmotností Země a svým zářením žene vše do závěrečného naplnění. Může to vnímat každý, kdo se je schopen jasnějším pohledem podívat na to, co se děje v posledních letech. To vše je dílem hlavních vykonavatelů Soudu, přírodních bytostí, které se projevuje ve vesmíru, v přírodě i v lidských osudech.

Je zvláštní, jak je v dnešní době člověk, který jen trochu usiluje o hodnoty ducha a hlubší poznání smyslu života, považován za nenormálního a často je svým okolím vysmíván. Mnohdy se i blízcí rodinní příslušníci děsí u svých blízkých více projevů slušného chování, ušlechtilého odívání a spisovné mluvy, prosté vulgárních výrazů, touhy stát v životě v pravdě, než zaběhlé lidské pohodlnosti ve všech směrech lidského chování nebo dokonce vysloveně hrubých, povrchních a agresivních projevů.

K Zemi přicházející Světlo Syna Člověka přináší změny netušených rozměrů. Všechno, co zde bylo zažito po tisíciletí, bude vytrženo z ubíjející nízkosti. Bude to vyděděné a odváté do hlubin zapomnění, aby konečně mohl nastat očekávaný, ale dosud nikdy nenaplněný mír mezi lidmi.

Dnešná doba je naozaj veľmi vážna. Pod vplyvom každodenných starostí však máme tendenciu na túto vážnosť zabúdať, alebo ju zľahčovať. Treba ale zostať bdelý, nedať sa uspať a duchovne sa neustále snažiť nahor. Ako povzbudenie na tejto ceste môže poslúžiť aj táto relácia, odhaľujúca ako sa veci skutočne majú.

https://www.youtube.com/watch?v=o4E0laIRF8A

Nádherná, jemná bytost Erda, která je správkyní planety Země, podstupuje v současnosti nejtěžší zkoušku. A to proto, že ve svém spojení s hmotou Země cítí naprosto vše, co se odehrává na jejím povrchu. Je to tak silné, jako kdyby se to dotýkalo bezprostředně její samé. Země, písek, voda, led, hory, rostlinstvo, to vše je spojeno tisícerými živými bytostnými vlákny s nádhernou Erdou, která nese velmi statečně přetrvávající neblahý stav lidstva. Ale posiluje ji znalost toho, co se neodvratně blíží.

Vážným úskalím na životní cestě člověka je strach z autority, protože vede k nesamostatnosti v rozhodování a následně vyvolává ztrátu sebeúcty, bez níž není možné vést plnohodnotný život.

Ten nejdůležitější druh proměny, kterou musíme uskutečnit v dnešní době Soudu, je naše proměna směrem k míruplnosti vůči všem ostatním obyvatelům Země a celého stvoření. Vnitřní i vnější míruplnost se stává podmínkou přežití a zachování našeho bytí. Neboť jen na základě míruplného postoje vůči všemu, spojeného s věcností v posuzování, budeme moci obdržet pomáhající sílu Světla, kterou každý z nás tak velmi potřebuje.