Pod povrchem života

V jistém blogu na sme.sk, s počtem přečtení 9000, se jeho autor těšil z toho, kolik Rusů už "zdechlo" ve válce a litoval, že jich "nezdechlo" více.

Už bijú zvony veľkej očisty! Lavína očistného diania sa už začína valiť dolu údolím. Začína strhávať a ničiť všetko, čo nie je dosť svetlé. Ako sa vyhnúť najhoršiemu? Ako uniknúť nešťastiu? O tom všetkom sa dozviete v tejto relácii:

https://www.youtube.com/watch?v=FCAkK0ITAk0

Dnešní doba ve svém konzumním způsobu života zcela pošlapává vyšší mravní principy a s tím spojené pravé lidské hodnoty. Do popředí jsou stavěni takoví lidé, kteří nemají hodnotu lidskou, mravní, etickou, a v jejich konání se neodráží zralost a moudrost, ale lidé, kteří se umí více drát do popředí rozumem a silou, lidé, kteří přitom často zcela pošlapávají základní lidské hodnoty. Již od malička jsou děti vedeny k tomu, aby se z nich staly individuality, které si jdou za svým cílem. To, že jsme každý jedinečnou osobností, je v pořádku, ale tu pravou osobnost z nás dělá teprve naše vnitřní síla stát vždy, v každé situaci pravdivě, poctivě, spravedlivě a hlavně čistě.

V první řadě je potřeba vědět, že ve skutečnosti jsou odrazem toho, jací my sami jsme. Že jsou odrazem pravdy o našem nitru. Že jsou vnější a viditelnou manifestací našeho odklonu od velké harmonie stvoření, stanovené Vůlí Stvořitele. Jakýkoli dlouhodobý odklon od této harmonie, projevující se způsobem našeho uvažování a charakterem našeho chtění, se po čase zhmotní, zviditelní a transformuje navenek do podoby nemoci, přírodních katastrof, nebo jiných ataků přírody, jako jsou například nejrůznější škůdci, útočící na zemědělské plodiny.

Náboženský rasismus bývá zpravidla uplatňován vůči těm, kteří jsou jiného náboženského vyznání, jiného názoru, patří do jiného kruhu lidí, hledajících Pravdu. Nelze takovéto jednání právem nazvat duchovním, či lépe řečeno náboženským rasismem v moderní formě? Rasismem, který přináší ještě těžší provinění vůči Pravdě, protože k němu dochází v jejím posvátném jménu? Je přece tak mnoho lidských postojů, viditelných i skrývaných, kterými vyjadřujeme vůči jiným známou větu: „Pane! Děkuji Ti, že nejsem jako ti druzí...“

„O kom (o čem) se mluvívá, nedaleko bývá!“ Mnohý ze čtenářů si nyní řekne: To je pořekadlo, které znaly už naše babičky, to znám! Známe ale skutečné účinky, skryté v tomto pořekadle? Účinky, které působí okolo nás již po tisíciletí?