Pod povrchem života

„Tak už konečně máme svobodu“, říkají mnozí, přičemž většina z nich si ji zpravidla zaměňuje se svévolností, s možností dělat si cokoliv, co se jim jen zachce a s čím se nedostanou do přímého střetu se zákony dnešního státně právního systému. To, co není přímo zakázáno, to je tedy pro většinu dovoleno. A co není dovoleno, to si lze beztrestně dovolit, pokud má člověk dostatek peněz. Takže ve skutečnosti je vlastně dovoleno všechno. Zhruba takový je dnešní „ideál“ svobody a možnosti projevování svobodné vůle.

Příběh o Danielovi ve lví jámě nepopisuje jen konkrétní historickou událost, ale obsahuje v sobě také skryté poselství. Toto poselství v následujících řádcích odhalíme.

Otázka: „V dnešní době vidím velké riziko v podpoře kterékoli ze dvou bojujících stran válečného konfliktu, protože z duchovního hlediska si tím můžeme navázat vinu, nebo jinak řečeno, karmu. Podíváme-li se například do doby krátce před válkou, na obou stranách probíhal úplně stejný, hrubý testovací a vakcinační nátlak na obyvatelstvo. A co se týče války samotné, na obou stranách konfliktu bojují žoldnéři za peníze. Spolu s nimi násilím a proti své vůli zmobilizovaní muži. Kromě nich bojují na obou stranách také zločinci, kteří si tím zajistili odpuštění trestu. Obě strany dělají hrozné věci, protože válka je taková. Každý den dochází ke vzájemnému zabíjení a vezmeme-li si například pod drobnohled zmíněné zločince, budou s největší pravděpodobností i ve válce jednat zločinně.

Snad každý může pozorovat, že tempo života mnohých z nás se stále zrychluje a současně na více místech narůstá mezi lidmi nevšímavost, nepravost a neochota pomáhat si v základních věcech. Když se nás to osobně nedotýká, zůstáváme obyčejně klidní. Jak ale se náhle nějaký „trn“ cizí nepravosti zabodne do naší spokojené duše, jsme nadmíru roztrpčeni a bráníce se, bereme okamžitě spravedlnost „do vlastních rukou“. Tím však často všechno kazíme, protože nevidíme, že naše nesprávně usměrněná vůle a nátlak ještě více prohlubují propast mezi námi a našimi blízkými.

Probíhající Velká očista, nebo velké třídění lidstva znamená, že každý, kdo bude smět být přičten k principu dobra, bude povznesen ke Světlu a každý, kdo bude muset být přičten k principu zla, bude zatlačen dolů k temnotě.

Drahí spolupútnici stvorením, termín Cesty ušľachtilosti sa blíži a tak nám dovoľte oboznámiť vás s pripravovaným programom, ktorým už tradične počas celého dňa bude sprevádzať náš moderátor Jaroslav Feješ. Uvítajú a sprievodným slovom sa vám prihovoria Tomáš Lajmon a Roman Mišovie.

Myšlenka dokáže svojí kvalitou přímo ovlivňovat osud člověka, protože je průplavem energií tvořivé síly ducha. Myšlenky naplněné přejícností otevírají i zamčené brány na cestě životního úsilí, zatím co myšlenky sobectví zavírají i již otevřené brány. Kdo má nezatížené myšlenky a povzneseného ducha, toho nebesa ochrání, vždy všechno překoná, i kdyby „procházel temným údolím“, dočká se vytouženého štěstí.

V současnosti žijeme v době očisty, vyvolané zvýšeným tlakem Božího Světla v blízkosti země. Na jedné straně Světlo systematicky tlačí ke kolísání a k zhroucení vše, co není světlé, ale na druhé straně dosud nevídaným způsobem pomáhá všem, kdo usilují ke Světlu.

Křesťanství má mnohé prvky společné s jinými náboženstvími, a rovněž některé svátky se zdají být jen pokřesťanštěné svátky například z pohanství. Znamená to, že je křesťanství přejaté z těchto starších náboženství a názorových směrů, nebo že je dokonce „vykrádá“? V hledání odpovědi se ve své fantasii ponořme do vesmírné dálavy, do světa jsoucího snad až kdesi ve zcela jiné galaxii: