Pod povrchem života

„Buďte jako děti! Amen, pravím vám, nebudete-li znovu jako děti, nevejdete do království nebeského.“ Všichni známe tato slova Spasitele, ale málokdo chápe jejich skrytý, nejhlubší význam. Protože ale jeho pochopení otevírá bránu království nebeského a jeho neznalost ji blokuje, je životně důležité správně pochopit tento význam.

Co má žena činit a jak má žít, aby zde na Zemi splnila své poslání a mohla později opět stoupat do Světlých výšin, jež jsou jejím pravým domovem? Jak v kontrastu dnešní doby správně a čistě obstát, aby se její duchovní plášť rozzářil bělostnou čistotou, již nic nezkalí? Aby žila skutečně ke cti Vznešeného Boha a aby každé její hnutí bylo odleskem Jeho Vůle a přinášelo tak svému okolí povznášející a uzdravující sílu?

Co je harmonické, je rovnovážné. Je v rovnováze. Noc a den, příliv a odliv, nádech a výdech, únava a odpočinek, mužský a ženský princip, a podobně. A takový měl být i náš mozek. Harmonický a rovnoměrně vyvinutý. Základní rozdělení mozku na velký a malý ovšem jasně říká, že tomu tak není. Že nemáme rovnovážně a harmonicky vyvinuté základní části mozku, ale jedna část je velká a druhá malá.