Pod povrchem života

Tento text je výjimečný v tom, že zohledňuje zájem úplně všech. Materialistů i lidí duchovních. Příznivců Ukrajiny i Ruska. Stoupenců koalice i opozice. Hovoří se v něm o naléhavém obecném zájmu, který by měl být prosazován napříč širokým názorovým spektrem společnosti, aby se zabránilo tomu nejhoršímu. V textu se bude hovořit také o tom, že čím je člověk duchovně zralejší, tím zásadnějším způsobem je schopen bránit expanzi zla, kterým je zatažení EU do války s Ruskem.

„Homosexualita je stará jako lidstvo samo,“ tak nám jednou řekla profesorka na gymnáziu v předmětu občanská výchova. Již tenkrát jsem věděla, že tomu tak není, ale až nyní mám možnost o tom přemýšlet více.

Lidstvo chce ve své rozumové pýše a materialistické nevědomosti všechno kolem sebe vnímat jen podle své vlastní vůle. Jako názorný příklad lze uvést počasí, se kterým jsme málokdy naprosto spokojeni. Většinou máme vždy nějaké výhrady. Počasí není námi nikdy vnímáno správně tak, že jde o práci bytostí přírody, kteřé v působení deště, slunce, živlů, země a vzduchu naplňují mnohem vyšší úkoly, než jsou lidská přání. Naše negativní postoje k počasí jsou jen dětinskou nespokojeností a vzpourou lidských přání proti harmonii Stvořitele, uskutečňované rukama přírodních bytostí na zemi i ve vesmíru.

Co vlastně v sobě nese tato věta? Kam až sahá její znění? Nejen ve slovech, ale hlavně v činech musí být člověk odvážný. A především v každodenní činorodé práci. Člověk si musí především uvědomit, proč vlastně dostal darem své hrubohmotné tělo a tím možnost života na Zemi. Odpověď zní - pro vlastní sebeuvědomění, pro vlastní zrání. Každým svým pozemským životem smíme uzrávat v nějaké lidské vlastnosti, smíme zesílit ve vlastním vědomí lidského ducha ve Stvoření. Každý si tedy přinášíme v dalším životě předpoklady pro určitou schopnost, protože již dříve jsme si ji osvojili.

Shora, ze Světla, se vznášejí až k zemi všeobsáhlé obdarovávající Světlá vlákna, směřující ke každému čistému lidskému úsilí o povznesení a zušlechtění života. Tato vlákna v sobě obsahují vše potřebné k výstavbě Stvořitelem chtěného vývoje na zemi. Avšak k tomu, aby se jejich požehnání mohlo dostat až úplně dolů k zemi, chybí ze strany lidí touha po spojení s nimi. Chybí stejnorodost živé duchovní pohyblivosti, která by byla schopna navázat životodárné spojení. Chybí vnitřní touha po spojení s těmito vlákny, sklánějícími se ze Světla, přinášejícími pomoci a východisko pro všechny bolesti lidstva.

Stále je mnoho vnitřních otázek a nejistot, jak by mělo správně působit ženství na Zemi. Mnohá žena v nejlepší snaze přiblížit se původnímu ideálu usiluje být ve všem pečlivou, pomáhající svému okolí, v poznání mění i svůj šatník, neboť nyní již spatřuje hrůzný dopad dnešní módy na celosvětový vývoj.

V blízkosti země se shromažďuje množství vysokých bytostných služebníků Stvořitele, aby na ní uskutečnili soud nad lidstvem. Proto je země obklopena zářením, jaké zde nikdy nebylo. Zářením, které začíná vyvolávat převratné události, směřující k přechodu do nové doby. V tomto dění bude pro každého z nás životně důležité rozvinutí citově duchovní vnímavosti ve svém nitru, která je tím nejcennějším vybavením ve vztahu ke všemu, co se v zesílené míře blíží zemi.

29.12 se každoročně otevírají nebesa a do celého stvoření, až k naší zemi, proudí síla Lásky. Proto se Kristus, který byl Láskou, nemohl narodit jindy, než právě 29.12.

U každého z lidí, žijících v dnešní době na zemi, se pod tlakem Světla napínají vlákna jeho osudu. Jsou to vlákna všech našich minulých citových pohnutek v podobě přání a tužeb. Jsou to vlákna našich myšlenek, slov a činů. Silou Světla se vrací každému člověku všechno to, co bylo jím samotným vloženo do soukolí zákonů stvoření během celého jeho předchozího bytí a všech jeho pozemských životů.