Pod povrchem života

Existuje reálné nebezpečí, že pokud by došlo na Slunci k mimořádné erupci, doprovázené silným elektromagnetickým zářením, mohla by být poškozena, nebo dokonce až zničena veškerá pozemská elektronika. To znamená, že ve vesmíru existují síly, schopné zásadním způsobem ovlivnit i život současných lidí na zemi, a to buď pozitivním, nebo negativním způsobem.

Naše univerzum je podřízeno dvěma základním principům. Lásce a Spravedlnosti. Veškeré dění ve stvoření probíhá v jejich rámci a projevuje se ve fungování společnosti i v našich vlastních životech a osudech.

Člověk, jehož nitky osudu provázely různými životními radostmi, ale i útrapami, aby ho pokořily a připravily v něm půdu pro přijetí Pravdy, dojde dříve či později k velmi důležité otázce: „V čem vlastně spočívá skutečná kvalita mého života? Spočívá především v podávání nejvyšších možných výkonů v zaměstnání, které jsem si zvolil? Nebo snad v úspěšném získávání obdivu okolí? Anebo v důsledném  zabezpečování pozemských záležitostí se vším, co k tomu patří?“

    Koho volit? Tuto zásadní otázku si kladli lidé při všech předchozích volbách a budou si ji klást i při všech volbách v budoucnosti. Koho volit, když nikdo z kandidátů není dokonalý a každý má své menší, nebo větší chyby. A často je těch chyb a přešlapů při detailnějším pohledu u všech kandidátů tak mnoho, že jsou voliči nuceni volit mezi větším, nebo menším zlem.

    Jak se v této situaci duchovně správně zachovat? Duchovně, tedy ve vztahu k duši, odcházející z fyzického těla a vstupující do nového rozměru bytí? Vědět to je nesmírně důležité, protože svým nesprávným postojem můžeme odcházející duši uškodit a ztížit jí to, nebo naopak, svým správným postojem jí můžeme pomoci, podpořit ji a posílit ji v jejím novém prostředí a na její nové cestě.

Nedopusťme, aby nám naše materiálne starosti  znemožnili pochopiť nesmiernu duchovnú vážnosť doby. Čas nastal! Zobuďme sa! Ide o všetko! Vypočujte si reláciu na veľmi vážnu tému.

https://www.youtube.com/watch?v=qprErrnK99Y

    Síly vesmíru, dané do pohybu zvýšeným tlakem Božího Světla, začínají vynucovat a vyžadovat zvýšený duchovní pohyb také na zemi. Nic už nebude takové, jaké bylo dříve. Již nyní je patrné, a viditelné bude stále více a více, jak se všechno, co není v souladu s Vůlí Stvořitele kolísá a hroutí.

    To, co píšete je ďábla! Taková byla jedna z reakcí na můj článek s názvem: O ruce Pána, která bije, a o jeho druhé ruce, která léčí a pomáhá. Konkrétně se v ní říkalo toto:

    Žel, z vlastní svobodné vůle dosud lidstvo nikdy nesměřovalo ke Světlu. Proto nebylo nikdy šťastné a nedosáhlo míru. Ani toho vnitřního, ani toho vnějšího. Souhrnné chtění lidstva a jeho svobodná vůle směřují naši planetu ke zničení. Ke zničení životních podmínek na ní i k jejímu zničení duchovnímu. Taková je realita se všemi, tomu odpovídajícími materiálními a duchovními důsledky.

   Často se setkávám s posměšnými poznámkami: „Kdy se již konečně stane to, o čem mluvíte?“ Slepí a nevědomí! Již se tak děje! Velká očista, vynucená září Božího Světla je již v plném proudu, což se markantně projevuje v jemnějších hmotných úrovních v blízkosti země, nebo jinak řečeno, ve světech záhrobních. Neboť Světlo, přicházející Shora, očišťuje na své cestě k zemi nejprve to jemnější a subtilnější, aby se nakonec dopracovalo i k tomu hmotnému a pozemsky materiálnímu.

Internetem obletěla fotografie známé monumentální sochy Krista v brazilském Rio de Janeiru, jak do ní udeřil blesk. Média o tom napsala: „Nejen do hříšníků, ale do samotného Krista udeřil blesk z čistého nebe.“

Žijeme v době velké očisty, kterou lze charakterizovat tím, že Boží Světlo, přicházející Shora, začne dělat pořádek na zemi. A mimo jiné udělá pořádek také s našimi přáními. Světlo Páně totiž postupně zlikviduje úplně všechno, co nevede ke Světlu. A proto zlikviduje i hustou pavučinu všemožných lidských tužeb a přání, která zcela překryla a zastřela naši touhu po Bohu.

„Zrcátko, řekni že mi, kdo je na celém světě nejkrásnější?“ K čemu vedou tato slova? K pýše! Ale my jsme to nepochopili a neuvědomujeme si to! Proto se neustále v podobném duchu ptáme: „Kdo namaloval nejkrásnější obraz? Jaká hudba je nejkrásnější? Jaká píseň je nejkrásnější? Jaká kniha je nejkrásnější? Která žena je nejkrásnější? Které dítě je nejšikovnější? Která profese je nejváženější? A tak dále, a tak dále.“

V povědomí lidí je zažito, že každý z nás má svého strážného anděla, který nás chrání a pomáhá nám. Tento názor je v něčem správný a v něčem nesprávný. Správný je v tom, že každý má opravdu svého pomocníka, nebo vůdce. A nesprávný je v tom, že to vůbec není anděl.