Pod povrchem života

Co má žena činit a jak má žít, aby zde na Zemi splnila své poslání a mohla později opět stoupat do Světlých výšin, jež jsou jejím pravým domovem? Jak v kontrastu dnešní doby správně a čistě obstát, aby se její duchovní plášť rozzářil bělostnou čistotou, již nic nezkalí? Aby žila skutečně ke cti Vznešeného Boha a aby každé její hnutí bylo odleskem Jeho Vůle a přinášelo tak svému okolí povznášející a uzdravující sílu?

Celý dnešní svět se potácí v bolesti z toho, že ženy opustily své vznešené poslání být nositelkami duševní čistoty a ctností. Žena, tak velmi ušlechtilá bytost, která má ve své schopnosti předávat tolik světlého požehnání, jak to muži nikdy nemůže být možné.

   Krása představuje moc, protože je to něco, co velmi silně působí na jiné. Krásu, a tedy moc, je však možné využít na něco pozitivního, nebo zneužít na něco negativní. Co však kdo seje, to nakonec sklidí, co ve vztahu k negativnímu zneužití krásy kvůli osobnímu prospěchu, penězům, nebo nějakým jiným výhodám znamená, že tato negativita se nakonec vrátí zpět ke svému původci a negativně ho zasáhne.

   Žena nie je len vzhľadom, ale aj podstatou svojho vnútorného nastavenia úplné iná, než muž. Je jemnejšia a citlivejšia. A práve v tom je jej sila a veľkosť, pretože prostredníctvom svojej jemnosti a citlivosti je schopná vnímať realitu oveľa jemnejšieho charakteru, než dokáže muž.