Pod povrchem života

Téměř všechny křesťanské církve svorně tvrdí, že spása světa spočívá v Kristově utrpení, smrti a následném zmrtvýchvstání. Tak to bylo předpovězeno a tak se to muselo stát, aby se naplnila Písma. Pokud však tuto tezi podrobíme důkladnějšímu zkoumání, ukáže se jako nesmysl. Jak omyl a blud!

Tento článek je informací o zásadním dění a jeho souvislostech, které máme každodenně před očima, ale pro svoji materiální slepotu je nevnímáme. Ale je to tady a už nám to sahá na krk.

Jak se lze v současnosti zde na Zemi spojit s paprsky duchovní čistoty? Nejednomu z nás možná ihned vytane na mysli názor, že spojení s paprsky duchovní čistoty na Zemi je podmíněno vlastní duchovní čistotou člověka. Čistotou, jež se navenek projevuje v mnohých podobách. Například myšlením, povzneseným nad nízkost jakéhokoliv druhu, snahou neubližovat jiným, dbaním na každodenní tělesnou hygienu a pod.

Velká očista, nebo velké třídění lidstva, probíhá v současnosti ve všech úrovních bytí člověka. V úrovni nejhrubší hmoty zde na naší zemi. V úrovni jemnější hmotnosti, kam odcházejí lidské duše po smrti fyzického těla. A v úrovni duchovní, týkající se nejjemnějších projevů našeho chtění a svědomí.

Díváme se, ale nevidíme! Nevidíme a nechceme vidět, že okolní svět a dění v něm odráží to, jací my sami vnitřně jsme. Kdybychom viděli, vnímali a nebyli slepí, mohli bychom v přírodním dění i ve společenském dění poznat sami sebe. Mohli bychom v nich spatřit svou vlastní tvář. Mohli bychom v nich poznat pravdu o vlastní osobnosti. Pravdu bez falše, sebeklamu a sebe omlouvání.

Svět permanentně zasahují přírodní katastrofy. Přicházejí při nich o život lidé a další lidé z toho mají těžká životní prožívání. Většina pláče, spílá a pokládá si otázky: „Proč se to děje? A proč to zasáhlo právě nás? Není žádná spravedlnost, vždyť my jsme nikomu nikdy neublížili. Nebo jak to, že to nejvíce postihlo ty staré hodné lidi?“ A tak dále…