Pod povrchem života

„Tak už konečně máme svobodu“, říkají mnozí, přičemž většina z nich si ji zpravidla zaměňuje se svévolností, s možností dělat si cokoliv, co se jim jen zachce a s čím se nedostanou do přímého střetu se zákony dnešního státně právního systému. To, co není přímo zakázáno, to je tedy pro většinu dovoleno. A co není dovoleno, to si lze beztrestně dovolit, pokud má člověk dostatek peněz. Takže ve skutečnosti je vlastně dovoleno všechno. Zhruba takový je dnešní „ideál“ svobody a možnosti projevování svobodné vůle.

Příběh o Danielovi ve lví jámě nepopisuje jen konkrétní historickou událost, ale obsahuje v sobě také skryté poselství. Toto poselství v následujících řádcích odhalíme.

Snad každý může pozorovat, že tempo života mnohých z nás se stále zrychluje a současně na více místech narůstá mezi lidmi nevšímavost, nepravost a neochota pomáhat si v základních věcech. Když se nás to osobně nedotýká, zůstáváme obyčejně klidní. Jak ale se náhle nějaký „trn“ cizí nepravosti zabodne do naší spokojené duše, jsme nadmíru roztrpčeni a bráníce se, bereme okamžitě spravedlnost „do vlastních rukou“. Tím však často všechno kazíme, protože nevidíme, že naše nesprávně usměrněná vůle a nátlak ještě více prohlubují propast mezi námi a našimi blízkými.

Probíhající Velká očista, nebo velké třídění lidstva znamená, že každý, kdo bude smět být přičten k principu dobra, bude povznesen ke Světlu a každý, kdo bude muset být přičten k principu zla, bude zatlačen dolů k temnotě.

Drahí spolupútnici stvorením, termín Cesty ušľachtilosti sa blíži a tak nám dovoľte oboznámiť vás s pripravovaným programom, ktorým už tradične počas celého dňa bude sprevádzať náš moderátor Jaroslav Feješ. Uvítajú a sprievodným slovom sa vám prihovoria Tomáš Lajmon a Roman Mišovie.

Myšlenka dokáže svojí kvalitou přímo ovlivňovat osud člověka, protože je průplavem energií tvořivé síly ducha. Myšlenky naplněné přejícností otevírají i zamčené brány na cestě životního úsilí, zatím co myšlenky sobectví zavírají i již otevřené brány. Kdo má nezatížené myšlenky a povzneseného ducha, toho nebesa ochrání, vždy všechno překoná, i kdyby „procházel temným údolím“, dočká se vytouženého štěstí.

V současnosti žijeme v době očisty, vyvolané zvýšeným tlakem Božího Světla v blízkosti země. Na jedné straně Světlo systematicky tlačí ke kolísání a k zhroucení vše, co není světlé, ale na druhé straně dosud nevídaným způsobem pomáhá všem, kdo usilují ke Světlu.

Křesťanství má mnohé prvky společné s jinými náboženstvími, a rovněž některé svátky se zdají být jen pokřesťanštěné svátky například z pohanství. Znamená to, že je křesťanství přejaté z těchto starších náboženství a názorových směrů, nebo že je dokonce „vykrádá“? V hledání odpovědi se ve své fantasii ponořme do vesmírné dálavy, do světa jsoucího snad až kdesi ve zcela jiné galaxii: