Pod povrchem života

V současnosti prožíváme dobu, kdy spolu se zářením Syna Člověka přichází k Zemi i vysoký bytostný služebník - hrdinský, spravedlivý bojovník Háreiras. Účinky jeho bojovného principu, pokřiveně přijímaného lidstvem, se ve formě ozbrojených konfliktů negativně projevují po celém světě. Tento princip správně přijímaný má však spočívat především v boji se sebou samým a svými vlastními chybami. Má spočívat v odvážném nasazení všech sil za krásnější, lepší a světlejší svět. V současné lidské nezralosti je však tento princip strhnutý k boji proti bližním. K zabíjení a ničení.

Začátkem měsíce květen se u nás staví máje. Co vlastně znamená ta událost, které se účastní velké množství lidí, nejednou i celá vesnice?

To, co jsme dosud znali na Zemi a bylo pro nás každodenní součástí života, se postupně stává minulostí. Vývoj dění v následujících měsících a letech bude potvrzením toho, že změna, která byla po tisíciletí ohlašována, se přeměňuje ve skutečnost.

Stvořitel nám pozemským způsobem může pomáhat POUZE přes lidi! Mnoho mužů dnes může být někde voláno, někde přivedeno. Do nějakých situací, k nějakým lidem, k ženám. Aby pomohli, aby někde byli, působili. Ale ne SAMI PRO SEBE! Ale pro Pána! Aby se skrze ně mohla splnit někoho prosba, modlitba.

Všeobsáhlé chtění k dobru! Mnoho lidí si nad tím láme hlavu, protože existuje tisíc příkladů, kdy se čistá vůle k dobru někomu nevyplatila a dotyčný dobromyslný člověk sklidil od druhých něco nepěkného, nebo utrpěl velkou škodu. Osobní prožití přineslo lidem mnohokrát zkušenost, že dobro se nevyplácí, a proto upustili od svého chtění být za všech okolností dobří.

Lidé jsou přesvědčeni o tom, že cokoli, co se má ve společnosti viditelně prosadit a co má mít úspěch, musí být prosazeno prostřednictvím velkého vlivu a velkých událostí. To znamená, že co se nestane v našem světě dostatečně velké, viditelné a vládnoucí, je považováno za slabé a méněcenné. Právě proto je historie lidstva naplněna tolika boji, tolika válkami, tolikou bolestí a karmickým utrpením z toho vyplývajícím.

Na toto téma bylo popsáno mnoho, ale vždy šlo jen o mlhavé a neurčité představy. Šlo jen o obrazné popisy čehosi, co vypadá jako nějaká dávná pověst, nebo pohádka. Jako něco bájného a mystického, co si člověk sice vyslechne, ale neví si s tím rady. Odsuňme proto všechno toto stranou a zkusme se podívat na danou problematiku s věcností, bez obvyklého zamlžování. Nebo čas k tomu dozrál a lidstvo by mělo konečně poznat, co je to vlastně Svatý Grál.