Pod povrchem života

K Zemi se přibližuje zeď Světla, která přináší tlak na veškerý život. U lidí tento sílící tlak zúží prostor jejich dosavadní svobodné vůle a přinese požadavek přizpůsobení se Vůli, která je nesrovnatelně silnější. Po tisíciletí trpěné volnosti si mnozí zvykli na to, že svobodná vůle jim umožňuje bezbřehou libovůli, skrze kterou mohou dělat cokoliv, co uznají za vhodné. Zužování hranic tohoto svobodného prostoru u nich vyvolá velké překvapení.

Vysoko nad naší Zemí se nacházejí Světlé úrovně, kde je vše mnohem plnocennější a ideálnější, než si vůbec dokážeme představit. Ať už jde o vzhled tamních bytostí, nebo o jejich vnitřní sílu. Jejich vnější schránky jsou dokonalé a ideální. Jsou nesrovnatelně souměrnější a krásnější, než tělesné formy v hrubohmotné úrovni života.

Náš svět není takový, jaký by měl být. To vidí a vnímají mnozí. Proč tomu tak je? Protože jsme vzdáleni všemu opravdovému duchovnu, které nám má pomáhat na naší cestě života. Proto je zde tolik roztrpčení, vnitřního i vnějšího utrpení a nenaplnění. Tolik rozdělení a názorových konfliktů.

Ti, kteří s nostalgií a smutkem poohlížejí na minulé časy, ti, kteří jsou přesvědčeni, že lépe bylo v minulých dobách, i ti, kteří se snaží oživit a vzkřísit něco z toho minulého, všichni tito ani netuší, jak sami sobě, ale také svým bližním ztěžují duchovní cestu.

Podobně, jako sluneční paprsky pronikají skrze trhající se těžké mraky, valí se Světlo Syna Člověka k naší Zemi. Jeho paprsky pronikají všechno lidské počínání. Jeho stále silnější a opakovanější doteky přinášejí oživení a pohyb, jaký na Zemi dosud nikdy nebyl na tolika místech najednou. Nikdy nebylo pod účinkem zvýšeného záření Světla tak velké množství lidí ve stejnou dobu.

Každá lidská duše je vesmírem sama o sobě a je tedy vybavena na to, aby vše, co se kolem ní děje, dokázala správně hodnotit, a tím i vytvořit adekvátní výsledek. V dnešních dobách je však vše v kvasu nové doby, kdy staré a pomýlené samo sebe požírá, aby uvolnilo místo novému a svěžímu tak, jako je jaro každým rokem se obnovujícím tokem energií.

Lidé obecně nežijí správně, protože život neprožívají z hloubky jádra své osobnosti. Žijí jen povrchně, neboť jejich vnitřní život se opírá o druhořadou složku jejich osobnosti. Takhle to jde už celé generace, lidé si na to zvykli a považují to za normální.

Světelný štít je síla vyzařování ducha, která kolem něj tvoří jemnohmotný obal. Tento jemnohmotný obal nás dokáže chránit i v těch nejobtížnějších situacích, pokud si zachováme věrnost Světlu a Zákonům Stvořitele.

Jedna prázdná stránka mne pobízí dodat něco o nejdůležitějším užívání Kristova pravidla – to jest, aby se člověk spokojil ne s několika málo nebo s jednou z vnějších hodnot, ale se sebou samým, se svými vnitřními hodnotami, o které ho nelze připravit.

Chci se na něco zeptat. Pokud chci v sobě objevit schopnost čistého citového prožívání, která je tak velmi důležitá, myslíte si, že je k tomu zapotřebí ztišení vlastní mysli? Mnozí duchovní učitelé se shodují v tom, že naše mysl je největší překážkou k osvícení. Když ale třeba já osobně ztiším svoji mysl, cítím jen chlad a prázdnotu. Já však nechci směřovat ke chladu a k prázdnotě.