Pod povrchem života

   V současném očistném dění na zemi se musí každý z nás vybarvit, jaký je. Musí viditelně ukázat, kde stojí. Zda stojí na straně Světla a jeho hodnot, nebo na straně temnoty a ďábla.

   Vždy zbystrím pozornosť, keď sa napríklad v rozhlase hovorí o zásadných otázkach ľudského bytia. Keď sa hovorí trebárs o smrti a o tom, čo je po nej. Keď sa hovorí o Stvoriteľovi a o tom, či existuje alebo nie. Keď sa hovorí o utrpení, alebo o zmysle života a podobne.

   Ateismus a materialismus širokých mas obyvatelstva je vědomým bludem. Masy jsou v něm uměle udržovány světovými mocenskými elitami, které vlastní úplně jiné, tajné poznání. Ono jim dává moc. Moc znalých nad neznalými a moc vědomějších nad nevědomými.

   Stejně, jako probíhala v Sýrii zástupná válka mezi mocnostmi, v níž každá z mocností podporovala jednu stranu konfliktu, probíhá také na planetě Zemi zástupná válka mezi silami temnoty a silami Světla.

Co musí být základem spolupráce různorodých lidí, aby jejich spolupráce přinášela ovoce v podobě skutečného dobra pro život na Zemi místo rozkladu?

   Náš svět je sporadicky atakován tragickými přírodními katastrofami. Jejich výsledkem bývají často značné oběti na životech a obrovské materiální škody. Kdo poněkud sleduje přírodní dění může vidět, že tyto věci mají stupňující intenzitu.

   Konference biskupů Slovenska požádala ministra zdravotnictví, aby byla návštěva pobožností zařazena mezi esenciální potřeby tak, jak je tomu například v případě návštěvy potravin, drogerií a podobně. Biskupové žádají, aby přístup na pobožnosti nebyl povolen jen očkovaným a překonaným, ale úplně všem bez rozdílu.

Žijeme ve zvláštní době, která je štědrá na informace nejrozmanitějšího druhu, avšak přece až nápadně chudá na moudrost. Stále nové informace přicházejí ze všech stran a valí se na lidi z médií a knih jako všestrhující mořská vlna; vlna, po níž zůstává prázdno, a to i navzdory pocitu naplnění z „dobré orientace“ ve společenském dění. Vždyť člověku by nestačil den, aby se dozvěděl o všem, co se událo za poslední hodiny ve světě. Ba co více, nestačil by vůbec reálně žít svůj život v přítomnosti, protože by ho prožil v pozorování života. A to je neštěstí, jemuž podlehli mnozí.

Mezi lidmi, kterých se v životě dotkla Pravda, tedy poznání o působení dokonalých zákonů Stvoření, vládnou různé, mnohdy rozporuplné pohledy na smysl života i způsob, jak má být tato Pravda předávána dále z pokolení na pokolení. Jeden z těchto nesprávných pohledů lze vyjádřit následovně: „Pravdu a poznání o působení Zákonů Stvoření netřeba šířit jinak, než vlastním osobním příkladem a skrze vlastní čisté myšlenky. Jakákoli jiná snaha je nesprávná, neboť je rozumově vynucená, a proto nebezpečná...“

   Kristus kedysi hovoril o príchode Syna Človeka, kresťania očakávajú druhý príchod Krista a židia zase svojho Mesiáša. Hovorí sa o transformačnom procese, o Mayskom kalendári, o veľkej očiste, o poslednom súde, o príchode planéty Nibiru, a tak ďalej, a tak ďalej. Vo všetkých týchto prípadoch však ide iba o rozdielne pomenovania a rozdielne zrelé pohľady na jedno a to isté. Na dianie, v ktorom na zemi zvíťazí Božia Vôľa! 

Asi každý se někdy zamýšlel, proč se děje onomu člověku to či ono. Proč se jednomu daří na co sáhne, a proč se zrovna tam tomu zlomila noha. Každému jen trochu vážně přemýšlejícímu musí být jasné, že v tom není žádná libovůle. Vždyť všechny planety, slunce, galaxie, se pohybují na milimetr přesně tak, že se vesmír jen tak „nezboří“, protože jedna planeta chtěla být důležitější než jiná a vybočila ze své stanovené dráhy. Celý ten obrovský vesmír je řízen přesně a důsledně. Proč by tedy měla být naše malinkatá planetka, která se zdá být člověku tak důležitá, výjimkou?

Ve všech obdobích historie lidstva vysílalo Světlo na Zemi své služebníky, kteří měli spolupracovat na pomoci Zemi i lidem, v daných dobách žijícím na ní. V určitých dobách přicházeli tak na Zemi celé zástupy různě zralých a také různě vybavených duchů z úrovní Světla.

    Události, které se na nás hrnou poslední roky, vyvíjejí velký tlak na naši psychiku. Nejdříve to byl covid a opatření proti němu. A teď je to válka na Ukrajině.

   Pokud lidé vnímají určité zásadní věci nesprávně a podle toho se pak ve svém životě řídí, musí nutně kráčet nesprávnou cestou, na jejímž konci je čeká tragédie. A přesně tak je tomu také s pohledem na vzkříšení Krista. Víra křesťanů totiž v tomto případě nekoresponduje se zákony univerza, to jest s tím, jak ve skutečnosti vstal Ježíš z mrtvých.

Nejniternější podstatou každého člověka je jeho duchovní jádro, projevující se schopností citového prožívání lásky, spravedlnosti, touhy po harmonii, krásy i ušlechtilosti.

Ľudia by si mali byť vedomí toho, že vlastným úsilím zdola nahor sa nikdy nemôžu dopracovať k poznaniu Pravdy.

   Mnohé veci, ktoré ľudia vytvorili a vymysleli pôsobia ako dvojsečná zbraň. Okrem úžitku im totiž prinášajú i veľa zla. A toho zla býva niekedy naozaj až tak veľa, že preváži to dobré. Určité vynálezy teda ľuďom v konečnom dôsledku prinášajú viac škody, ako úžitku. A to nie pre to, že by boli sami o sebe zlé, ale preto, že samotní ľudia ich používajú a zneužívajú viac na zlé, ako na dobré. 

Tím, jak dlouhodobě není nacházeno všeobecně smysluplné východisko pro život lidí na Zemi, tím se stále více rozšiřuje nihilismus – stav vnitřního vykořenění – který je výsledkem nenaplněnosti, která se z přirozené podstaty dostavuje u lidského ducha, jestliže tento nemá naději, výhled do dalších etap svého bytí.

Není vzácností, že si dnešní moderní člověk stěžuje na nedostatek času, který potřebuje k tomu, aby se mohl zaobírat smyslem svého života a tím, jak být užitečným pro společnost, ve které žije.

   Každoročně, 30. května, se vylévá Boží síla do stvoření. Je určena k jeho dalšímu trvání a fungování. V čistotě a pokoře otevřeme své duše a čerpejme z ní tolik, kolik jen můžeme, protože to budeme velmi potřebovat. Budeme to tak velmi potřebovat, že stojí za to, abychom ten den odložili všechny své povinnosti, ztišili se a vnitřně se otevřeli k přijetí vznešené síly, přicházející Shora.