Pod povrchem života

Jsem lékařka. Při výkonu povolání musím často indikovat mrtvému člověku pitvu. Někteří lidé jsou toho mínění, že pitva je hrubým zneuctěním mrtvého, že je výsměchem lidské důstojnosti. Upřímně řečeno sdílím i já tento názor, avšak cítím se být bezmocná, abych se vzepřela státem určeným zdravotnickým normám. Můžete se prosím k tomuto tématu vyjádřit?

V první řadě je třeba říci, že Bible zakazuje všechny osobní návštěvy u takzvaných „hádačů budoucnosti“, protože člověk se tím stává duchovně nesamostatný. Pevně totiž spoléhá na to, co mu bylo předpovězeno a vnímá to jako něco předurčeného, co se stane.

Lidská společnost na Zemi je nyní podobna pacientu, jenž nejenže není již schopen vlastního sebeuzdravení bez zůstatku trvalých následků, ale nachází se ve stavu, kdy dochází ke stále masivnějším kolapsům jeho důležitých životních orgánů.

Stěna očistného Světla postupuje jako železný lis směrem k zemi a tlačí před sebou vše, co lidé po staletí vytvořili ve světě citových a myšlenkových forem. Je to tlačeno stále blíže k hmotnosti země a k lidem na ní proto, aby se to k nim vrátilo a aby se to na nich vyžilo.

Co je transplantace? Jaké jsou její duchovní důsledky? Zabývám se touto problematikou delší čas a slyšel jsem dost kontroverzních názorů. Transplantace je přenos tkáně či orgánu v rámci organismu nebo mezi organismy. Problematika transplantace je velmi široká, vážná a citlivá, a proto ji není možné zjednodušovat. Přesto je však možné uvést následovné.

Dnešní moderní lidstvo se podobá bezradnému dítěti, které rozložilo mechanický hodinový stroj na součástky, ale nedokáže jej už složit. Moderní lidstvo ve snaze znát hmotu a dokázat ji ovládat, rozložilo svým poznáním matérii na prvočástice, přičemž však zabloudilo v tisícerých jednotlivostech, skrze které už nedokáže uchopit a pochopit celek. Nedokáže pochopit účel a smysl celku ve spojitosti se smyslem a účelem vlastního bytí.

Dnes jsem z auta na parkovišti pozoroval vrabce. Vypadal být spokojen. Přistál na tenké halouzce živého plotu. Chvilku se pohupoval, pozoroval okolí a najednou brnk a byl pryč. Jak jednoduché a jak pravdivé.

To, co bylo dosud už neobstojí! V tlaku nadcházející očisty už nebudou udržitelné, dnes ještě běžné postoje vůči bližním, plné zloby, nenávisti, netolerance, antipatie, bezohlednosti, nebo odsuzování. Negativita těchto a podobných postojů totiž téměř v okamžité odezvě zrychlených zpětných účinků zákonů stvoření bolestně zasáhne každého, kdo bude takto myslet a jednat.

Člověk, který očekává nejprve sled událostí ve vnějším světě, aby došel k závěru, že přichází období ohlašované dávnými proroky jako čas „velikých proměn na Zemi“, takový člověk se podobá slepci, jenž podmiňuje svoji vlastní vnitřní změnu tím, že nejprve musí jemu samému být Stvořitelem násilím otevřen zrak, aby uvěřil tomu, že nadešel čas vážného zaobírání se v životě něčím jiným než dosavadními zažitými starostmi a radostmi.